Ve shybce pod Čechovým mostem se skrývalo šest tun nečistot

Podrobnosti

Vytvořeno 2. 3. 2018 15:01

Šest tun nečistot včetně tuků museli odstranit pracovníci Pražských vodovodů a kanalizací při čištění shybky pod Čechovým mostem.

„Práce probíhaly od loňského podzimu do letošního února. Veškeré odstraňování tukových nánosů probíhalo ručně. Tuky se ze stěn odlamují a až následně jsou odsávány sacím vozem,“ informoval tiskový mluvčí společnosti Tomáš Mrázek.

Foto: archiv PVK

Shybka byla zanesena v délce dvaceti metrů. Na osmi metrech vyplňovaly nánosy až 90 procent jejího profilu. „Kanalizační síť pod centrem města trpí nedisciplinovaností majitelů restaurací, kteří hojně vypouštějí tuky a oleje přímo do kanalizace a nepoužívají tukové lapoly. Tuk v potrubí ztuhne a zanáší potrubí, což způsobuje jeho nižší průtočnost a v krajním případě i ucpání,“ vysvětlil Mrázek.

Shybka pod Čechovým mostem byla postavena v letech 1898 až 1901 a vznikla dříve než samotný most. Tvar jeho pilířů je přizpůsoben právě shybce, most je postavený tak, aby ji nezatěžoval a neničil.

CO TO JE SHYBKA
- je snížená část potrubí pro dopravu kapalin, jež funguje na principu spojených nádob. V praxi se asi nejčastěji setkáme s kanalizačními shybkami, které převádějí odpadní vody jedné strany vodního toku na druhý. Zřizuje se tedy v místě křížení stoky s řekou nebo potokem. Shybka je tvořena vtokovým a výtokovým objektem na obou březích vodního toku a vlastní shybkou, která je uložena zpravidla na dně vodního toku a sestává z několika souběžně vedených potrubí.

ZAJÍMAVOSTI PRAŽSKÉ STOKOVÉ SÍTĚ
• Na pražské kanalizaci je cca 54 000 vstupních šachet, 132 odlehčovacích komor, 230 výpustí do vodotečí, 19 shybek, 15 podzemních retenčních nádrží
• Nejdelší stoka "P" měří 7 km a vede z Jihozápadního Města k železničnímu mostu na Smíchově, kde se spojuje se stokou "K"
• Nejširší stoka "K" má průměr 3,6 m
• Nejhlubší stoka vede z Barrandova do Hlubočep, kde překonává 63 m převýšení
• Nejstarší a architektonicky nejcennější kmenová stoka "A" je stavěna z dvakrát pálených glazovaných cihel; vede od Staroměstského náměstí, pod Pařížskou ulicí ke shybkové komoře u Čechova mostu, pod Vltavou a dále tunelem pod Letnou do kanalizační čistírny
• Nejpomalejší proud splašků je ve stoce pod Strakonickou ulicí
• Nejstudenější stoka je také pod Strakonickou ulicí - má teplotu kolem 7 stupňů Celsia
• Nejdelší zaklenutý potok je Motolský, v podzemí vede skoro 6 km.

ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
Na stokovou síť bylo v roce 2016 napojeno 1,27 miliónů obyvatel. V centrální části města je vybudován jednotný kanalizační systém, který odvádí odpadní vody společně s dešťovými srážkami do Ústřední čistírny odpadních vod. Oddílný systém v okrajových částech Prahy odvádí dešťové vody zvlášť. PVK provozuje kromě ústřední čistírny dalších dvacet pobočných čistíren – Březiněves, Horní Počernice – Čertousy, Dolní Chabry, Holyně, Kbely, Koloděje, Kolovraty, Klánovice, Lochkov, Miškovice, Nebušice, Nedvězí, Sobín. Svépravice Uhříněves – Dubeč, Újezd nad Lesy, Újezd u Průhonic, Vinoř a Zbraslav.

PVK v roce 2017 vyčistily celkem 117 734 tis. m³ odpadní vody, z toho Ústřední čistírna odpadních vod 109 602 tis. m³ (93 %), zbytek pobočné čistírny.

Celková délka stokové sítě 3 689 km
Délka kanalizačních přípojek 979 km
Počet kanalizačních přípojek 122 056
Počet provozovacích čerpacích stanic 337
Počet zařízení na čištění odpadních vod 20 pobočných čistíren + Ústřední čistírna