Srpen a uhlí

Podrobnosti

Vytvořeno 29. 8. 2016 18:00

Srpen jako by dal uhlí o něco více prostoru v budoucí evropské energetice. Nelze však tvrdit, že jde o trvalou změnu. Blíží se konec měsíce srpna a možná stojí za to se trochu ohlédnout, protože měsíc srpen byl na události spojené s uhlím a jeho těžbou docela bohatý.

U nás doma bylo z tohoto pohledu horko, stejně jako bývá srpnové letní počasí. Řešila se otázka akutní finanční pomoci OKD a jednala schůze jeho věřitelů. Díky srpnu máme na stole grafikon na několik měsíců dopředu a jeho hlavní položkou je sestavení plánu reorganizace OKD, který by mohli věřitelé a insolvenční soud schválit (sestavením plánu byl pověřen dlužník, tedy OKD). Na to byla vymezena lhůta 120 dnů, tedy 4 měsíců.

Nicméně věnujme tentokrát více pozornosti zahraničí, protože ani tam se běh událostí nezastavil.

Zajímavostí srpna je, že pokud se probíráme množstvím zpráv a komentářů k uhelné energetice, nelze se ubránit dojmu, že byl takovým názorovým protiproudem. Na mysli je skutečnost, že v médiích se objevilo více spekulací o tom, že s využitím uhlí v evropské energetice by se dalo počítat déle.

Byly například oživeny úvahy o zpomalení odchodu Velké Británie od využití uhlí v energetice. Jejich základem je očekávaný účinek Brexitu. Británie by po něm mohla mít vyšší náklady na nákup energií ze zahraničí kvůli komplikovanějšímu přístupu k trhům s energiemi a energetickými zdroji přes Evropskou unii. Mohla by tedy uhlí více docenit.

V Německu se ukázalo, že německá vláda v čele s Angelou Merkelovou se čím dál více bude zdráhat říci nějaký pevný termín konečného odchodu německé energetiky od uhlí; doposud v této souvislosti zazníval rok 2040 nebo 2050. Tak totiž vyzněl politický dokument připravený pro Angelu Merkelovou a doporučení, vyhnout se takovému kroku až do voleb do Spolkového sněmu v roce 2017.

Nicméně nelze se asi domnívat, že se poměry v názorech na budoucnost energetiky v srpnu změnily. Srpen je ale z tohoto pohledu dobrou ilustrací současné situace.

Za prvé, v rozhodování stále převažuje politický přístup. V tomto případě by příklon k uhlí byl jednou výsledkem politického rozhodnutí o Brexitu a jednou obav o volební výsledky. Ke škodě věci se příliš nezabývá věcnými argumenty, jako dostupností uhlí, cenou, významem pro energetickou nezávislost, nebo třeba i dopady na životní prostředí atd.

Za druhé, v takových podmínkách se asi nelze s úspěchem pokoušet seriozně odpovědět, zda to či ono řešení a vedení energetiky je to správné a výhodné, protože názory a postoje se mohou měnit, a to rychle. Ať je řešení jakékoliv, nelze je pak rozumně prosadit a realizovat a zajistit, že nebude ztrátové a že se nestane slepou uličkou.

Pro nás doma z toho plyne asi opatrnost a snaha zachovat, pokud možno, co největší energetickou nezávislost. A k tomu potřebujeme i uhlí.

Zdroj: iUHLÍ.cz