Proč nikdo neposlouchá ta slova varovná?

Podrobnosti

Vytvořeno 26. 8. 2016 17:54

Větu z titulku možná znáte z písně Blízko Little Big Hornu, kde šlo o varování pro generála Custera od stopaře Bridgera. Já se ale nebudu věnovat indiánům nýbrž uhlí. Přední český geolog, profesor Vladimír Slivka totiž varuje, že by bylo velkou chybou, odříznout se od zásob špičkového hnědého uhlí.

Právě to totiž hrozí v oblasti lomu ČSA, kde jsou k dispozici obrovské zásoby nejkvalitnějšího hnědého uhlí v Evropě. Surovina se ale nachází za územními limity povrchové těžby. Ty byly zatím prolomeny pouze na lomu Bílina. Bude záležet čistě na politickém rozhodnutí, zda bude uhlí z ČSA definitivně odepsáno a pohřbeno pod hektolitry vody.

Pokud tento komentář čte nějaký ekologický aktivista, tak už nyní nepochybně křičí, že limity se prolomit nesmějí, protože by se musela bourat lidská sídla. Jenže ono to není tak jednoduché. Ve hře může být mnohem víc, než „pouze“ Horní Jiřetín. Proto by politici měli pečlivě poslouchat všechny relevantní argumenty.

Ty Slivkovy jsou založeny na tom, že rozvoj lidské společnosti byl vždy svázán s rozvojem těžby některých nerostů. Podle surovin se jmenují i jednotlivé epochy, doba kamenná, doba bronzová, doba železná. Nyní však Evropa přestala systematicky provádět geologický průzkum surovin, což představuje vážný problém.

Suroviny totiž začínají docházet a boj o ně bude čím dál urputnější. Ve světě se těží hnědé uhlí s násobně nižší výhřevností, než disponuje to z Mostecka, které je navíc nízkosirnaté, tudíž ideální pro výrobu elektřiny a tepla. Zásoby takto kvalitního hnědého uhlí jsou českou konkurenční výhodou a zároveň pojistkou energetické nezávislosti. Jenže pouze v případě, že je využijeme.

Rozhodně nikomu nepřeju, aby se musel stěhovat ze svého domova. Ale na druhou stranu lidská sídla se běžně bourají u nás i jinde ve světě. Když to jde kvůli stavbě dálnic či přehrad, proč by to nemohlo jít kvůli těžbě? Navíc je jisté, že těžaři by se s lidmi, kteří by museli ustoupit, vyrovnali více než štědře.

Klíčová otázka zní, kde leží veřejný zájem. Zatím převážila myšlenka, že jím je právě zachování lidských sídel. Ovšem za pár let budeme, aniž bych chtěl malovat čerta na zeď, možná řešit závažnější problémy. Abychom měli dostatek elektřiny a tepla. Pokud bude lom ČSA zatopen, tak se mantinely potenciálního řešení nebezpečně zúží.

Zdroj: iUHLÍ.cz