Nahrazování uhlí biomasou vede ke katastrofě

Podrobnosti

Vytvořeno 28. 2. 2017 11:19

Známý fyzik Vladimír Wagner varuje před důsledky nebezpečného trendu v evropské energetice, který způsobila snaha o urychlené snižování emisí CO₂. Přinášíme vám jeho komentář uveřejněný na serveru Technet ve zkrácené podobě.

Řada evropských států začíná přestavovat uhelné elektrárny na spalování biomasy. Nemají ale dostatek lesů, takže musejí potřebnou štěpku a pelety dovážet. Riziko, že tato strategie bude mít podobné ekologické dopady jako biopaliva z palmového oleje, je velké.

Foto: Drax

Současná zima nejen v Německu ukázala, že nebude možné pomocí větrných a fotovoltaických zdrojů nahradit zdroje fosilní a jaderné. Přechod od uhlí k plynu je ekonomicky náročný a sníží emise oxidu uhličitého jen na polovinu. Zato spalování biomasy znamená (papírově) nulové emise CO₂. Počítá se totiž s tím, že biomasa znovu naroste, a tím se vyprodukovaný objem skleníkových plynů pohltí. Problém je, že tento cyklus formálně bezemisního zdroje trvá desítky let.

Velká Británie si uzákonila velmi rychlé snížení emisí CO₂, které nelze splnit bez úplného zastavení uhelných bloků. Londýn sice počítá s novými jadernými elektrárnami, ale jejich výstavba nabírá velké zpoždění. Proto se začaly přebudovávat uhelné zdroje na spalování biomasy, mezi jinými obří elektrárna Drax o výkonu 4 000 MW. Jen tato jedna elektrárna by měla každý rok spálit 7,5 milionu tun pelet neboli les o rozloze středních Čech včetně Prahy. Britové mají lesů málo, takže pelety dovážejí, odkud se dá, nejčastěji loděmi z Ameriky.

Stejným směrem se vydala i dánská firma Dong Energy. Od roku 2003 snížila spotřebu uhlí ve třech svých elektrárnách z 6,2 na 1,7 milionu tun ročně a do roku 2023 chce spalovat už jen biomasu. K tomu bude potřebovat více než 10 000 km² lesa ročně. Dřevo zatím dováží hlavně z blízkých bývalých zemí SSSR. Domácí zemědělský odpad Dánové spotřebují zejména na vytápění.

Protože německá energetická politika neplní své cíle, Berlín zvažuje, jestli může touto cestou získat stabilní energetické zdroje a snížení emisí za přijatelnou cenu. Německé uhelné bloky však mají oproti dánským a britským mnohem větší instalovaný výkon: 50 GW. Pokud by začaly spalovat dřevo, znamenalo by to radikální zvýšení dovozu.

Také energetické koncepce české pobočky Greenpeace a Hnutí Duha počítají s velkým podílem biomasy. I přes formální snížení emisí by byly reálné ekologické dopady extrémně negativní. Celé to může skončit mnohem dramatičtější katastrofou, než jakou pozorujeme u dotovaných biopaliv a palmového oleje. Ničení lesů by v případě masivního nahrazení uhlí biomasou bylo nesrovnatelně větší a zasáhlo by prakticky celý svět. Jestli se tenhle scénář naplní, zelené organizace zase zapomenou, že na počátku byla jejich kampaň, a začnou proti dovozu dřeva protestovat.

Zdroj: iUHLI.cz