Na konci 30. let přijde energetický kolaps

Podrobnosti

Vytvořeno 26. 9. 2016 12:52

Odborníci varují, že pokud se nestane něco mimořadného, řítí se země bez ohledu na schválenou energetickou koncepci do fatálních problémů s elektřinou. Nejpozději v roce 2040 ji nebude kde v dostatečném objemu vyrobit ani odkud koupit.

Na pochmurné předpovědi se nezávisle na sobě shodla většina odborníků vystupujících na 6. ročníku Energetického fóra, které se tento týden konalo v Ústí nad Labem. Předseda Hospodářské komory Vladimír Dlouhý upozornil, že koncepce státní energetické politiky počítá do roku 2040 s nárůstem spotřeby o plných 30 %. Tento nárůst měl být podle vloni schváleného dokumentu pokryt zejména výstavbou nových jaderných bloků o výkonu 2 500 MW.

„Společnost ČEZ momentálně žádné nové elektrárny ani nepřipravuje. Při náročnosti celého procesu je nemyslitelné, aby nový zdroj začal pracovat dříve než za 24 let,“ upozornil Josef Fiřt, ředitel společnosti Euroenergy. Do té doby budou odstaveny Dukovany a na konci životnosti bude i Temelín. „Česká republika nemá vhodné přírodní podmínky pro masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie,“ dodal k tomu Dlouhý.

Diskutéři Energetického fóra se shodli na tom, že bez uhlí nebude domácí produkce elektřiny dlouhodobě soběstačná. Foto: ČEZ

Logickou odpovědí na očekávaný schodek mezi spotřebou a výrobou elektrické energie je její dovoz ze zahraničí. „Jenže analýzou dlouhodobých trendů v energetice sousedních států jsme došli k závěru, že až na těžko předvídatelný německý trh budou bilance všech blízkých zemí v deficitu. Chybějících 70 TWh nebude odkud dovézt,“ uhasil naděje Fiřt. Prohlásil, že třináct let připravována energetická koncepce je tak vlastně už dnes neplatná, a současný vývoj označil za krátkozraký.

Diskutéři Energetického fóra se shodli na tom, že bez uhlí nebude domácí produkce elektřiny dlouhodobě soběstačná. „Dojde k přehodnocení našich představ o zdrojích,“ předpověděl Dlouhý. Na konferenci zároveň zazněla kritika tvrdých a nákladných podmínek EU vůči fosilním palivům, byť exhalace způsobované tepelnými elektrárnami klesly za uplynulá dvě desetiletí na minimum.

„Stát neměří všem stejně. Energetika přináší v porovnání se zemědělstvím dvojnásobek HDP, přitom za tímto výsledkem stojí čtyřikrát méně zaměstnanců. Zemědělství opakovaně dostává veřejnou podporu, energetika jen další regulace a omezení,“ lamentoval bývalý ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Jan Vondráš, ředitel firmy Invicta Bohemica, k těmto steskům připojil čísla. „V rámci limitů máme 837 milionů tun kvalitního hnědého uhlí. Za limity další více než miliardu tun. Disponujeme tedy zásobami strategické suroviny na sto let, to nemá žádná jiná evropská země,“ uvedl. Česká energetika je dnes podle něj řízena čistě ideologicky. Jedno z východisek rozcestí, na kterém dnes Česko stojí, spatřuje v přehodnocení limitů lomu ČSA. „750 milionů tun uhlí, které má být ztraceno, by vynahradilo 75 let produkce Temelína,“ uzavřel diskusi o rozporu mezi potenciálem a politikou ředitel Severní energetické Vladimír Rouček.

Zdroj: iUHLI.cz