KOMENTÁŘ: Kdy nám zakážou žít?

Podrobnosti

Vytvořeno 17. 10. 2016 14:36

Německá Spolková rada přijala rezoluci, která vyzývá k zákazu prodeje všech automobilů se spalovacím pohonem od roku 2030. Na pozadí migrační vlny, válečných konfliktů a utrpení milionů lidí na řadě míst světa jde o další důkaz, v jaké bublině žije minimálně část západních elit.

Zákaz se nemá týkat pouze Německa, ale je cílen na celou EU. Rezoluce vyzývá Evropskou komisi k přijetí směrnice, že na evropských silnicích se budou moci pohybovat pouze bezemisní vozy. Jde prý o další krok k naplnění dohody z Pařížské klimatické konference. V České republice si zase ministr životního prostředí Brabec sepisuje návrh tzv. antifosilního zákona, který má zakázat provoz hnědouhelných elektráren.

Zmíněné návrhy mají mnoho společného. Na prvním místě je to jejich až neskutečně restriktivní povaha. Doslova z nich křičí touha zakazovat. Ovšem ani v jednom případě už nevidíme ani náznak náhradního řešení. Občas sice na silnici zahlédneme elektromobily, ovšem jejich cena je pro drtivou většinu běžných lidí nedosažitelná, nemluvě o doposud velmi krátkém dojezdu a chybějící infrastruktuře. V tuzemsku se zase mluví o tom, že dominantní roli v naší energetice převezme jádro, ovšem stávající jaderné elektrárny více stojí, než vyrábějí a výstavba nových bloků je v nedohlednu. Oba návrhy naštěstí zatím spojuje i to, že jsou pravděpodobně neprůchodné. Ještě se totiž najdou lidé, kterým zůstal zdravý rozum.

„Energetická bezpečnost by vždy měla být klíčová priorita. Pokud uvíznete ve výtahu, světla nefungují, lednice taje kvůli tomu, že nejde proud, nezajímá vás, z jakého konkrétního zdroje energie je. Ať už je to voda, vítr, slunce, uhlí nebo plyn, zajímá vás jen to, zda je dodávka energie zajištěna,“ řekl například australský premiér Malcolm Turnbull v reakci na rozsáhlý blackout v Jižní Austrálii.

Uhodil hřebíček na hlavičku. Autoři návrhu zákazů se totiž zaštitují odpovědností vůči příštím generacím, ovšem jaksi zapomínají, že na světě žije již zhruba 7,5 miliardy lidí právě teď. A ti lidé mají své potřeby i zájmy. Potřebují pít, jíst, pracovat, ale pokud mohou, chtějí se také bavit, koukat na televizi, poslouchat hudbu, fandit na sportovních utkání, cestovat. I to jim chcete zakázat?

Souhlasím s tím, že je potřeba věnovat se ochraně životního prostředí i hledání cest, jak se zbavit závislosti na fosilních palivech. Ovšem odmítám, aby tato cesta vedla přes mrtvoly nás všech nebo přinejlepším našeho životního stylu. Řešením jsou inovace a motivace, rozhodně ne zákazy a nesmyslná nařízení.

Zdroj: iUHLI.cz