ČEZ letos investoval do fotovoltaických elektráren, pokračoval i v zahraničních investicích

Podrobnosti

Vytvořeno 3. 1. 2011 14:03

Státní energetická společnost ČEZ letos výrazně investovala do nákupu fotovoltaických elektráren, vlastní solární projekty většinou zastavila. ČEZ v končícím roce pokračoval také v zahraničních investicích.

ČEZ v první polovině letošního roku zastavil všechny své vlastní projekty solárních elektráren v lokalitách uhelných elektráren (Chvaletice, Tušimice/Prunéřov) o výkonu až 300 MW, aby nepodporoval nekontrolovatelný nárůst těchto zdrojů. Zároveň realizoval jen nákup takových elektráren, kde bylo naprosto jasné, že budou realizovány i bez ČEZ a finanční prostředky mohou odplynout mimo Českou republiku.

Do konce letošního roku plánovala Skupina ČEZ v Česku zahájit zkušební provoz na fotovoltaických elektrárnách o celkovém instalovaném výkonu zhruba 100 MW (lokality Ševětín, Vranovská Ves, Pánov a skupina fotovoltaických elektráren v lokalitě bývalého vojenského prostoru Ralsko).

"Na konci letošního roku zůstane Skupina ČEZ instalovanými výkony svých slunečních elektráren na tržním podílu v řádu jednotek procent, mezi sedmi až osmi procenty (zhruba 120 MW, včetně již provozovaných elektráren). Naším záměrem není zisk pozice lídra trhu, chceme ale podporovat fotovoltaický obor ve smyslu vývoje a výzkumu, což by do budoucna mělo znamenat zvýšení účinnosti zařízení," prohlásil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

Na konci roku oznámil ČEZ také uzavření obchodu s Energetickým průmyslovým holdingem. Tomu prodá elektrárnu Chvaletice, výměnou za to získá rozvody tepla v aglomeraci Most a Litvínov.

Kromě toho pokračoval ČEZ v investicích v zahraničí. V Rumunsku pokračoval ve stavbě dvou větrných farem v okolí obcí Fantanele a Cogealac. Obě farmy by měly dohromady vyrábět až 600 MW elektrické energie. Právě na tento projekt si musel vzít energetický gigant půjčku 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) od Evropské investiční banky.

ČEZ investoval také například do rozvodné soustavy v Albánii, kvůli častým výpadkům proudu tam však čelí stovkám žalob od místních podnikatelů.

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ klesnul ve třetím čtvrtletí letošního roku na 11,45 miliard korun. Tržby společnosti ve třetím čtvrtletí vzrostly na 45,71 miliardy korun z loňských 43,76 miliard korun.

Za první tři čtvrtletí letošního roku klesnul čistý zisk ČEZ o 7,1 miliardy na 40,2 miliard korun. "Hlavním důvodem meziročního snížení zisku je pokles cen elektřiny. Pozitivně v meziročním srovnání naopak působí expanze Skupiny ČEZ v teplárenství a úspěšný vstup na albánský energetický trh," uvedl v tiskové zprávě předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Martin Roman.

I přes pokles zisku zvítězil ČEZ už počtvrté v řadě v hodnocení českých firem podle ukazatele EVA (vytváření ekonomického zisku pro akcionáře) společnosti Čekia. Vítězný ČEZ si však ve srovnání s rokem 2008 výrazně pohoršil, absolutní hodnota ukazatele EVA (Economic Value Added - ekonomický přínos pro akcionáře) za rok 2009 poklesla o 8,6 miliardy korun na 9,4 miliardy, což představuje meziroční propad o 48 procent.

zdroj: MEDIAFAX