Česko stále hledá místo pro uložení vyhořelého jaderného paliva

Podrobnosti

Vytvořeno 28. 12. 2010 11:20

Česká republika chce nejen na doporučení takzvané Pačesovy komise zvýšit podíl výroby energie z jaderných zdrojů. Možnosti ukládání radioaktivního odpadu má však Česko omezené, naráží navíc na trvalý odpor ekologických a občanských sdružení.

V Česku je od roku 1995 v provozu úložiště pro ukládání nízkoaktivního a středněaktivního jaderného odpadu v areálu elektrárny v Dukovanech. Kapacita tohoto úložiště je přibližně 55 tisíc metrů krychlových. Ukládá se sem veškerý odpad z obou českých jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Další úložiště jsou také u Litoměřic a Jáchymova na Krušnohorsku.

Vyhořelé jaderné palivo z jaderných elektráren se nejprve skladuje v meziskladech. Pak se ukládá pod zem do takzvaného hlubinného úložiště. Použité jaderné palivo a vysokoaktivní odpady totiž mají společnou vlastnost. Je to velmi dlouhá doba, po kterou si uchovávají své smrtící účinky. Proto se tento odpad umisťuje pod zem do hloubek několika set metrů. Česku však doposud takové úložiště chybí.

Zatím se použité jaderné palivo skladuje ve speciálních kontejnerech. Vláda už deset let hledá místo, kam umístí hlubinné úložiště z jaderných elektráren. V současnosti je v České republice vytipováno šest lokalit, kde by mohlo vzniknout. V Božejovicích na Táborsku, Budišově na Třebíčsku, Lubenci na Karlovarsku, Pačejově na Klatovsku, Pluhově Žďáru na Jindřichohradecku a Rohozné na Jihlavsku.

Od roku 2004 už obce uspořádaly 27 místních referend. Ve všech případech lidé vybudování úložiště na území své obce nebo jejím okolí odmítli. Kabinet Petra Nečase (ODS) chce místo pro hlubinné úložiště vyhořelého paliva vybrat nejpozději do patnácti let. Jeho zprovoznění je plánováno kolem roku 2065.

Stavba úložiště musí vzniknout na stabilním podloží. Samotný sklad by byl suchým kontejnerovým podzemním úložištěm. Projekt počítá s umístění zhruba 2900 tun paliva. Doprava vyhořelého paliva do skladu by probíhala po železnici v kontejnerech naložených na speciální vlak.

Proti vybudování hlubinného úložiště dlouhodobě vystupují obce a ekologická sdružení. V poslední době se snaží na stát tlačit, aby mohly o umístění úložiště spolurozhodovat.

Nakládání s radioaktivními odpady vychází v Česku ze zásady, že 'původce platí'. V praxi to znamená, že platí jaderná elektrárna, respektive její provozovatel, veškeré náklady spojené s nakládáním s radioaktivními odpady, včetně sledování úložišť po jejich uzavření.

Pro zajištění ukládání všech vzniklých i budoucích radioaktivních odpadů odvádí provozovatel elektrárny pravidelné platby na takzvaný jaderný účet, který je zřízen u České národní banky a je spravován ministerstvem financí. Za bezpečné uložení všech radioaktivních odpadů ručí stát prostřednictvím Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRO).

Jaderný odpad se dělí na tři druhy podle aktivity. Mezi nízkoaktivní odpad patří málo kontaminované materiály, středně aktivní už jsou více kontaminované materiály s větším obsahem radioaktivní látky a vysoce aktivní, jako je vyhořelé jaderné palivo. První dva druhy odpadů je možné umístit do povrchových úložišť, vyhořelé palivo se však musí v ochranných kontejnerech přesunout do skladů pod povrchem.

Vysoce radioaktivní odpad, který vyprodukují české jaderné elektrárny, se nejprve skladuje ve speciálních kontejnerech uložených v meziskladech po dobu několika desítek let. Až teplota vyhořelého paliva klesne, má skončit v hlubinném úložišti. Vyloučena však není ani možnost, že se díky technologickému pokroku stane vyhořelé jaderné palivo opět surovinou pro další výrobu elektrické energie.

zdroj: MEDIAFAX