Jaké jsou mýty a fakta o CNG?

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 2. 2014 10:20

Mýtus 1 - CNG je ropný produkt. Není. Zkratka CNG pochází z termínu Compressed Natural Gas, tedy stlačený přírodní plyn (u nás spíše zemní plyn). Naleziště zemního plynu obvykle nekopírují naleziště ropy, dostupnost a cena zemního plynu tudíž není přímo závislá na silně kolísavém a nejistém trhu ropy. Navíc světové zásoby zemního plynu jsou odhadovány i při současné globální spotřebě na 100–150 let.

Mýtus 2: CNG se vyrábí v rafinerii nebo jiné továrně

Nevyrábí se, CNG vzniká stlačením na místě výdeje.

Zemní plyn je k čerpací stanici přiveden potrubím z normální plynové sítě - takové, která slouží pro všeobecně používané rozvody do domácností a podniků. Pro tankování do vozidla je stlačen na cca 250–300 bar speciální kompresorovou jednotkou se zásobníky tlaku. K vlastnímu výdeji je zapotřebí speciálního výdejního stojanu, který je velmi podobný stojanu na benzín nebo diesel. Celý systém si představme jako velký kompresor na pneumatiky, ovšem s 10x větším „hustícím“ tlakem a plynem namísto vzduchu.

Jiné je to v případě méně rozšířeného LNG - zemní plyn v kapalné formě (LNG – Liquid Natural Gas). Plyn je podchlazen ve speciální výrobní jednotce a ještě více stlačen než CNG, aby ho nádrže vozidla pojmuly co nejvíce. Takto tekutý produkt se pak musí převážet na místo spotřeby. Používá se zejména v dálkové kamionové dopravě (USA), v lodní dopravě a první pokusy byly učiněny i v dopravě letecké.

Mýtus 3: CNG je srovnatelné s LPG 

Není.

Jde o zcela jiná paliva. LPG je ropným produktem, populárně známým jako propan-butan. Ostatně vyplývá to i z názvu produktu: Liquefied Petroleum Gas – zkapalněný ropný plyn. Dále i přepočtená energetická hodnota LPG je daleko nižší než u CNG. Veřejnost (a to i dopravní odborníci) si velice často oba produkty pletla nebo je přinejmenším mylně zařazovala do stejné kategorie. Srovnávání obou plynných paliv je stejné jako srovnávat CNG s benzínem.

Mýtus 4: CNG je totéž co biometan (BioCNG)

Je a není.

Chemickou podstatu mají oba plyny stejné (metan), energetické vlastnosti a využití rovněž. Rozdíl je v původu plynů: CNG je zemní plyn, který je k čerpací stanici přiveden potrubím z normální plynové sítě - takové, která slouží pro všeobecně používané rozvody do domácností a podniků. Po stlačení na 250–300 bar se z něj stává CNG.

BioCNG je obnovitelný zdroj, obvykle využívá lokální biologický zdroj metanu (hnůj, kejdu, případně jinou biomasu), je vyráběn speciálními stanicemi na místě a po stejném stlačení se z něj stává BioCNG.
BioCNG je obvykle levnější než CNG, protože využívá v podstatě odpadní zdroje. Z technických a investičních důvodů ale není BioCNG tolik rozšířen jako CNG, který je dostupný prakticky kdekoli, kde je k dispozici infrastruktura plynového potrubí.

Mýtus 5: CNG je nebezpečnější než jiné pohonné hmoty

Není tomu tak.

Zemní plyn je těkavý, lehčí než vzduch a velice rychle se rozptyluje do ovzduší. Při náhodném manipulačním úniku (např. během tankování) se rozptýlí během několika sekund na zcela neškodnou, nehořlavou a netřaskavou směs. I z tohoto důvodu může s plnicí pistolí CNG manipulovat po malém zaškolení jakákoli osoba bez asistence osoby povolané.

Naproti tomu benzínové páry nebo páry LPG jsou těžší než vzduch, při úniku tedy doslova „tečou“ pod vozidlo a do jeho okolí ve formě třaskavé směsi. Proto jsou například benzínové pistole opatřeny odsáváním par nebo tankování LPG vždy vyžaduje asistenci povolané osoby (obsluhy čerpací stanice).

Mýtus 6: Vozidla na CNG jsou nebezpečná

Není tomu tak.

Naopak, výrobci věnují právě bezpečnosti palivových systémů CNG vozidel mimořádnou pozornost, náplň CNG ve vozidle tak je prakticky bezpečnější než benzínová náplň u některých starších vozidel. Tlaková nádrž na CNG je v podstatě nejodolnějším zařízením ve voze.

Vozidlo však musí být vybaveno na CNG již výrobcem, pak jsou poskytovány veškeré garance, které pokrývají vývoj a koncepci vozu, komponenty, materiály, montáž atd. Vzhledem k vysokým pracovním tlakům CNG je právě bezpečnosti vozů věnována výjimečná pozornost, takže výsledkem je bezpečnější způsob uložení pohonné hmoty v robustních tlakových nádržích vybavených speciálními multifunkčními ventily. Výsledkem je potom vyšší bezpečnost provozu těchto automobilů než u kapalných PHM či LPG. Výrobci obvykle uvádějí požární odolnost tlakového systému CNG až na 15 minut v hořícím voze. Ale ani poté nedojde k explozi, jen k řízenému „odfouknutí“ plynu jistícími ventily.

Mýtus 7: Kdo mi přestaví auto na CNG? Auta na CNG nejsou k dostání

Nejlépe je koupit si takové vozidlo již vyrobené.

Moderní vozy jsou pro CNG optimalizovány, zejména motory, navazující elektronické systémy, palubní počítače a nádrže. Vše je do vozu zakomponováno již při vývoji. Takové vozy pak vykazují mimořádné ekonomické a provozní parametry. Většina světových automobilek CNG vozy nabízí, některé i několik desítek modelů a variant. Automobilky v poslední době stále silněji deklarují zvyšování podpory těchto paliv ve svém výrobním programu do budoucna. Je pravdou, že čeští distributoři si svoji cestu k CNG sice ještě zcela nenašli, ale i tato situace se rapidně zlepšuje.

Přestavba benzínových vozů na CNG je však také možná – v ČR existuje mnoho profesionálních firem, které tuto službu nabízejí. Je však nutno vzít v úvahu, že takto přestavěný vůz nikdy nedosáhne parametrů CNG vozu továrního.

Mýtus 8: Plynové nádrže zabírají místo v kufru

Není tomu tak.

Do moderních vozů jsou CNG nádrže spolu s benzínovými již zakomponovány při vývoji. CNG nádrže jsou obvykle umístěny pod podlahou a umožňují tak plné využití užitných prostor bez jakéhokoliv omezení. Jediným omezením je absence místa pro rezervní pneumatiku, které je obvykle využito pro jednu z CNG nádrží. Toto omezení ale známe i z mnoha modelů vozů na klasický pohon.

Výjimku ale tvoří vozy, dodatečně na CNG upravené. Zde logicky dochází k dodatečnému umístění nádrže, a tím i k jistému omezení komfortu.

Mýtus 9: CNG vozy jsou drahé při nákupu a servisu

Není tomu tak

Cena vozu a provozní náklady:
Vezmeme-li v úvahu průměrnou pořizovací cenu, o něco vyšší než turbo diesel a naopak rychlou návratnost investice na ušetřených nákladech na pohonné hmoty, pak se dostáváme k velmi zajímavým číslům, zejména u vozů střední třídy a u dodávkových vozů. Kupříkladu u CNG osobního automobilu střední třídy je rozdíl ceny kompenzován již po ujetí cca 30 – 60 tisíc km oproti srovnatelnému dieselu. Dalším provozem pak už vozidlo de facto „vydělává“. Najede-li takový vůz 300 000 km, pak se úsporou prakticky zaplatí polovina pořizovací ceny. Většinu kilometrů je však nutno ujet na CNG! Benzín je třeba považovat jen za „alternativní“ palivo „na dojetí“. V tomto smyslu se automobilky občas dopouštějí zásadní chyby v komunikaci: zákazníkovi prezentují celkové náklady na provoz formou průměru nákladů na CNG a benzín.

Servis a životnost vozidla:
Většina výrobců si uvědomuje jistou nedůvěru trhu v nový produkt – zejména pak nedůvěru v životnost motoru, který pracuje se zcela jiným palivem za vyšších výkonových parametrů na jednotku zdvihového objemu. Tento fakt však zákazníkovi kompenzují možností přikoupit si za rozumnou cenu (cca 16 tis. Kč – VW Passat) rozšířenou plnou záruku bez limitu ujetých kilometrů.

Mýtus 10: CNG stanice nejsou dostupné

Částečně pravda, ale situace se rapidně zlepšuje.

V současné době je v České republice v provozu sice jen 47 plnicích stanic CNG a přístup k některým z nich může být považován za problematický. Většina odborníků na pohonné hmoty ale dnes připouští, že CNG je perspektivní palivo, které v blízké budoucnosti nahradí značnou část spotřeby benzínu a motorové nafty.

Na to reagují naši přední distributoři plynu a začínají CNG zpřístupňovat zákazníkovi stejným standardem, jaký je obvyklý pro tradiční pohonné hmoty. Tímto standardem - podobně jako již v mnoha evropských zemích – je čerpání CNG jako dostupného paliva na běžných čerpacích stanicích pohonných hmot. Výdejní stojany CNG začínají být umísťovány v bezprostřední blízkosti víceproduktových stojanů na tekutá paliva, zákazník tak může do svého CNG vozu pohodlně nečerpat i benzín, aniž by musel přejíždět na jiné místo. Součástí takto komplexních řešení je i velký komfort ve výběru platebních prostředků: stejně jako u běžných pohonných hmot je možno zaplatit CNG na pokladně čerpací stanice ať již hotovostí v Kč nebo EUR, všemi druhy bankovních karet a dále všemi palivovými kartami počínaje CCS až po mezinárodní karty Routex nebo DKV. Významné je i pohodlí, které majiteli CNG vozu poskytuje zázemí čerpací stanice například ve formě prodeje doplňkového zboží a občerstvení.

Společnostem E.ON Energie a Next Energy se v tomto standardu osvědčil téměř půlroční společný pilotní projekt, který v současné době prozatím pokrývá nejslabší místo na „mapě CNG“: dálnici D1 na dvou místech a z obou směrů. V tomto standardu „odbourávání bariér“ hodlají obě společnosti intenzívně pokračovat formou výstavby výdejních míst CNG na většině sítí běžných čerpacích stanic. CNG se tak brzy stane běžným, cenově zajímavým a ekologicky šetrným palivem budoucnosti pro každého!

Vysočina plná novinek a aktuálních informací