Experti na online brífinku pořádaném Klimatickou koalicí a Hnutím DUHA konstatovali, že současné vědecké poznatky nepotvrzují negativní vliv provozu větrných turbín na lidské zdraví. Diskuse se zaměřila na faktory, jako jsou infrazvuk, hluk, elektromagnetické záření či vizuální blikání lopatek. Podle shody lékařů a vědců nepředstavují tyto aspekty pro obyvatele v okolí elektráren významné zdravotní riziko, pokud jsou dodrženy zákonné limity.

Odborníci zdůraznili potřebu srovnávat různé energetické zdroje v celkovém kontextu jejich dopadů. Věda ukazuje, že zdravotní zátěž plynoucí ze spalování fosilních paliv nebo ze změny klimatu je nesrovnatelně vyšší. Pro ilustraci uvedli, že uhelná elektrárna vypustí při výrobě stejného množství elektřiny 14 000krát více mikroskopických prachových částic než větrná turbína v důsledku obrušování svých lopatek.

Význam komunikace a vliv nocebo efektu

Lékařka Marie Bourne z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy vysvětlila, že ačkoliv přímé zdravotní dopady nejsou vědecky prokázány, část populace může pociťovat subjektivní potíže. Za těmito stavy často stojí takzvaný nocebo efekt, kdy negativní očekávání a obavy z technologie vyvolávají reálné symptomy. Bourne v této souvislosti apelovala na úřady i vědce, aby o projektech informovali srozumitelně a zakládali svou argumentaci na ověřených datech.

„Důležitou roli proto hraje jasná a věrohodná komunikace ze strany úřadů i vědecké komunity,“ uvedla lékařka Marie Bourne.

K problematice hluku se vyjádřil Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. Upozornil, že dominantním zdrojem hlukové zátěže v Evropě zůstává doprava. Pro větrné turbíny pak Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje průměrný limit 45 decibelů za 24 hodin. Šuta se odvolal na rozsáhlé dánské studie, které nepotvrdily souvislost mezi blízkostí turbín a vážnými diagnózami, jako jsou infarkt myokardu či cukrovka.

Správné umístění jako základ úspěchu

Podle zástupců ekologických organizací tkví klíč k bezproblémovému provozu ve správném územním plánování. Pokud jsou dodrženy bezpečné odstupové vzdálenosti a hygienické normy, lze větrníky provozovat zcela bezpečně. Jiří Koželouh z Hnutí DUHA doplnil, že kromě technických parametrů je zásadní také zapojení komunity do rozhodovacího procesu.

  • Důležité je včasné informování obcí o chystaných projektech.
  • Nejvyšší míru přijetí vykazují stavby, kde mají místní obyvatelé levnější elektřinu.
  • Klíčové je zapojení veřejnosti přímo do přípravné fáze projektů.
  • Kontinuální monitoring hluku zajišťuje dodržování nastavených pravidel.

Vědecká obec se tedy shoduje, že větrná energetika patří k nejbezpečnějším způsobům výroby elektřiny. Rizika spojená s turbínami jsou v porovnání s emisemi z uhelných elektráren zanedbatelná, ačkoli psychologický vliv nových staveb v krajině nelze podceňovat a vyžaduje citlivý přístup investorů.