V Independence v Missouri připravuje dělník na pozemku místo pro nové datové centrum umělé inteligence, zatímco v dálce probíhá rekonstrukce vysloužilé elektrárny, která má komplexu dodávat energii. Tento obraz z března 2026 ilustruje současný stav americké energetiky, která se ocitá pod bezprecedentním tlakem vysoké poptávky po výpočetním výkonu. Americké ministerstvo energetiky proto ve čtvrtek oznámilo masivní investici ve výši téměř 2 miliard dolarů, jejímž cílem je modernizace a zefektivnění stárnoucí a přetížené rozvodné sítě.

Peníze směřují do 31 projektů rozprostřených v 26 státech USA. Celkovým záměrem je vytěžit více elektřiny ze stávající infrastruktury, která se potýká s limity své kapacity. Podle odhadů ministerstva by tyto projekty měly zajistit dodatečnou kapacitu sítě přesahující 23 gigawattů. Pro srovnání, takové množství energie postačuje k napájení 16 milionů domácností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tímto krokem reaguje na hrozbu plošných výpadků proudu, které vyvolává raketový nárůst spotřeby spojený s technologickým boomem.

Nové projekty v 26 státech USA mají zajistit dodatečnou kapacitu 23 gigawattů, což pokryje spotřebu 16 milionů domácností.

Nové technologie a boj s kongescí

Jádrem modernizace není pouze výstavba nových vedení, ale především instalace pokročilých technologií. Ministerstvo počítá s nasazením senzorů a zařízení, která v reálném čase měří povětrnostní podmínky. Tyto systémy umožní energetikům zajistit bezpečný přenos i při vysokém zatížení nebo operativně odklánět energii z kongescí postižených tras. Modernizace se dotkne vylepšení komponent na více než 2 400 kilometrech přenosových linek a technologického posílení na téměř 34 000 kilometrech sítě.

Investice by podle vládních úředníků měly mít přímý dopad na koncové uživatele. Očekává se zvýšení spolehlivosti dodávek a potenciální snížení nákladů na elektřinu pro přibližně 100 milionů Američanů. V mnoha oblastech USA totiž aktuálně účty za energie rostou rychleji než inflace, což kritici a analytici připisují právě hladu datových center po elektřině. Při výběru projektů dostaly prioritu ty záměry, které lze uvést do provozu v krátkém časovém horizontu.

Financování celého záměru je postaveno na kombinaci veřejných a soukromých zdrojů:

  • Vládní granty — 1,9 miliardy dolarů pochází z infrastrukturního zákona schváleného za minulé administrativy Joea Bidena.
  • Soukromé spolufinancování — příjemci grantů z řad energetických společností musí doplatit dalších 3,35 miliardy dolarů.
  • Regionální dopad — investice se dotknou celkem 26 států po celé zemi.

Data centra jako jablko sváru

Situace na trhu je kritická především proto, že masivní datová centra vznikají rychleji, než je stát schopen budovat nové zdroje energie. Například v oblasti Allentown v Pensylvánii, kde ministr energetiky Chris Wright program propagoval, uvedla společnost PPL Corp., že jen letos spustila dvě nová centra a dalších šest je ve výstavbě. Tento trend však naráží na odpor místních komunit, které se snaží výstavbu blokovat, což transformovalo i politickou mapu před nadcházejícími volbami.

Donald Trump přesto zůstává zastáncem tech-gigantů a varuje, že komunity bez datových center skončí jako „zaostalé a chudé“. Jeho administrativa plánuje v druhém funkčním období „rozpoutat“ energetický sektor, zvýšit těžbu ropy a plynu, a dokonce udržet v provozu uhelné elektrárny i po datu jejich plánovaného odstavení. Zároveň Environmental Protection Agency (EPA) představila plán, který by mohl omezit možnost veřejnosti dozvědět se o připravovaných projektech AI center a připomínkovat je.

Investice do technologií mají zlepšit spolehlivost sítě a snížit náklady na elektřinu pro 100 milionů amerických občanů.

Profit versus efektivita

Zajímavým aspektem modernizace je postoj samotných rozvodných závodů (utilities). Kritici poukazují na to, že tyto společnosti se často efektivnějším technologiím brání. Důvod je ekonomický: energetické firmy generují vyšší zisky z výstavby nových, drahých elektráren a infrastrukturních projektů s dlouhou dobou realizace, než z pouhého zvyšování účinnosti stávajících vedení. Kongres se proto nyní snaží tlačit na regulátory, aby energetikám využívání moderních komponent přímo nařídili.

V rámci vládní strategie se uvažuje i o netradičních řešeních, jako je konverze starých závodů na obohacování uranu z dob studené války na komplexy datových center. Ačkoliv se miliardové investice začínají rozdělovat, otázkou zůstává, zda tempo modernizace dokáže držet krok s nenasytnou poptávkou umělé inteligence. Další kroky Trumpovy administrativy zahrnují snahu o odbourání ekologických omezení pro elektrárny, aby bylo zajištěno, že americká prosperita nebude ohrožena nedostatkem proudu.