Uplynulý týden na energetické scéně přinesl řadu klíčových událostí, od historického nárůstu globální spotřeby uhlí, přes legislativní bitvy v EU o emisní povolenky, až po významné kroky v rozvoji jaderné energetiky v Česku i ve světě.

Jaderná energie

V oblasti jaderné energetiky se odehrály zásadní momenty, které poukazují na její dynamický vývoj a zároveň připomínají dřívější rozhodnutí s dlouhodobými dopady.

  • Historická retrospektiva německého průkopnictví: Článek Německý jaderný zázrak v koši: Jak reaktor z Jülichu dobyl svět, ale doma skončil v zapomnění připomněl osud revolučního plynem chlazeného reaktoru AVR z Jülichu. Tato průkopnická technologie s neroztavitelnou zónou předběhla svou dobu, avšak kvůli politickým rozhodnutím a obavám z atomu doma v Německu skončila v zapomnění. Dnes z ní paradoxně těží především čínský energetický průmysl. Pro český energetický sektor je to připomínka, jak jsou strategická rozhodnutí klíčová pro budoucí směřování energetiky.
  • Pokrok v projektu prvního SMR v Česku: Projekt prvního malého modulárního reaktoru (SMR) v Česku učinil významný krok vpřed. ČEZ odevzdal klíčovou dokumentaci pro Temelín, konkrétně studii EIA Ministerstvu životního prostředí. Tímto se zahájil proces posuzování vlivů na okolí jihočeského Temelína. Technologie SMR má v budoucnu potenciál zajistit bezemisní elektřinu až pro milion domácností a otevřít českým firmám cestu do globálního jaderného řetězce, což je pro energetickou bezpečnost a průmyslovou konkurenceschopnost ČR zásadní.

Politika a regulace

Legislativní a politické dění mělo minulý týden přímý dopad na energetický sektor, a to jak na národní, tak i na evropské úrovni.

  • Nová daň pro rafinerie: Poslanecká sněmovna v úvodním kole podpořila vládní návrh na zavedení mimořádné daně pro rafinerie. Cílem je odčerpat nadměrné marže, které vznikly v důsledku situace na trhu s ropou. Opatření cílí primárně na společnost Orlen Unipetrol a její závody v Kralupech a Litvínově, od kterých stát očekává zisk 5,5 miliardy korun. To může mít dopad na ceny paliv a investice v rafinérském průmyslu.
  • Česko žádá odklad emisních povolenek: Na zasedání Rady EU v Lucemburku ministr životního prostředí Igor Červený ostře vystoupil proti zvyšování administrativní a finanční zátěže evropského průmyslu. Česká delegace požaduje odklad nových emisních pravidel ETS2 o čtyři roky a roční odklad nařízení o obalech. Cílem je poskytnout firmám potřebnou právní jistotu a čas na přípravu. Tento krok je klíčový pro ochranu konkurenceschopnosti českého průmyslu a jeho energetickou transformaci.

Fosilní paliva a globální trendy

Navzdory snahám o dekarbonizaci se svět i Česko stále potýkají s vysokou závislostí na fosilních palivech, což se projevilo i v aktuálních statistikách.

  • Rostoucí spotřeba uhlí: Globální energetický trh zažívá překvapivý návrat k uhlí, jehož spotřeba má letos dosáhnout historického maxima. Jak uvádí článek Světová spotřeba uhlí míří k rekordu, v Česku zajišťuje téměř polovinu elektřiny, hlavním faktorem jsou vysoké ceny plynu způsobené konfliktem na Blízkém východě a rostoucí poptávka v asijských ekonomikách. V Česku uhlí stále zajišťuje téměř polovinu elektřiny, což podtrhuje složitost a naléhavost přechodu k udržitelnějším zdrojům.

Obnovitelné zdroje a inovace

I přes dominanci fosilních paliv se obnovitelné zdroje energie aktivně rozvíjejí, a to včetně inovativních řešení s bateriovými úložišti.

  • První pozemní solární elektrárna s baterií: V Českém Těšíně byl spuštěn ostrý provoz jedné z prvních tuzemských pozemních fotovoltaických elektráren vybavených velkokapacitním bateriovým úložištěm. Projekt skupiny JRD za 70 milionů korun, o kterém informuje JRD spustila v Českém Těšíně solární elektrárnu s baterií za 70 milionů korun, kombinuje moderní energetickou technologii s prvky regenerativního developmentu a ochranou biodiverzity. Jde o významný krok k posílení stability sítě a flexibility energetického systému ČR.

Energetický trh a ceny

Situace na energetickém trhu je neustále proměnlivá a inspirací mohou být i příklady ze zahraničí.

  • Finský model levné elektřiny: Článek Elektřina za korunu. Jak Finsko vybudovalo jednu z nejlevnějších energetik v Evropě přináší zajímavý pohled na Finsko, které se stalo vzorem pro dostupnou energii. I přes vysokou spotřebu na vytápění a energeticky náročný průmysl dosahovala v roce 2025 průměrná velkoobchodní cena elektřiny přibližně 989 korun za megawatthodinu (40,5 EUR/MWh), tedy necelou jednu korunu za kilowatthodinu. To je ukázka, jak strategické investice do jaderné energie a efektivní řízení trhu mohou vést k levné a stabilní energii, což je pro Česko, jako zemi s ambicemi na jadernou expanzi, důležitá lekce.