Obří tunelovací stroj se definitivně zastavil v cílové šachtě u dolnosaské obce Wischhafen. Po měsících ražby skrze proměnlivé písčité a jílovité sedimenty pod korytem řeky Labe dosáhl projekt ElbX svého klíčového stavebního průlomu. Tento pětikilometrový úsek, který spojuje severní břehy veletoku, představuje jeden z technicky nejnáročnějších prvků budoucího páteřního vedení SuedLink.
Projekt ElbX stavebně propojil obec Wewelsfleth v regionu Šlesvicko-Holštýnsko s protilehlým Wischhafenem v Dolním Sasku. Tunel měřící přibližně 5,2 kilometru je kritickým bodem trasy, která má v budoucnu tvořit energetickou tepnu Německa. Společnost TenneT, jakožto provozovatel severní části přenosové soustavy, tak spolu se zástupci obou spolkových zemí uzavřela podzemní fázi výstavby v tomto úseku.
Tunel pod Labem o délce 5,2 km spojil Wewelsfleth a Wischhafen, čímž překonal jednu z největších bariér na 700km trase SuedLink.
Technické parametry a průběh ražby
Samotná cesta pod Labem začala 1. února 2025, kdy byl tunelovací stroj poprvé spuštěn do země ve Wewelsflethu. Během necelého půl roku se technika propracovala pod říčním dnem, přičemž cílové šachty bylo dosaženo již v červnu 2026. Současný symbolický průraz a následné vyzvednutí a rozebrání stroje umožní zahájit přípravné práce pro technologickou část projektu.
V tubusu tunelu nebude uloženo jen standardní vedení, ale komplexní systém zajišťující vysokou provozní spolehlivost a monitoring celého úseku. Po vyčištění prostor začne instalace rozvodů, které tvoří základ budoucího stejnosměrného propojení.
Stavební plány pro tunel ElbX počítají s instalací následujících prvků:
- Šest vysokonapěťových kabelů — čtyři budou sloužit jako hlavní vodiče SuedLinku, dva zůstanou jako rezerva.
- Optické kabely — rozvody pro přenos dat a monitoring stavu vedení pod říčním dnem.
- Rezervní kapacity — dodatečné vodiče umožní údržbu bez nutnosti omezení celkového přenosu.
Propojení severního větru s jižním průmyslem
Celý projekt SuedLink představuje přibližně 700 kilometrů dlouhé vysokonapěťové stejnosměrné kabelové vedení. Jeho primárním úkolem je transport elektřiny z větrných oblastí severního Německa do energeticky náročných regionů v Bavorsku a Bádensku-Württembersku. Na realizaci se podílejí dva provozovatelé přenosových soustav: TenneT a TransnetBW.
TenneT nese odpovědnost za severní větev a instalaci konvertorů ve Šlesvicku-Holštýnsku a v Bavorsku. Dokončení tunelu pod Labem je sice významným úspěchem, ale celková realizace energetické transformace čelí v Německu značným výzvám. Rozvoj sítí dlouhodobě zaostává za tempem instalace nových obnovitelných zdrojů, což zvyšuje tlak na dokončení klíčových staveb v termínu.
Projekt SuedLink má od konce roku 2028 přenášet čistou energii ze severu na průmyslový jih Německa a snížit náklady na redispečink.
Historické průtahy a výhled do provozu
Historie projektu SuedLink je lemována odklady. Původní harmonogramy, sestavované před více než deseti lety, počítaly se zprovozněním již v roce 2022. Později byl termín posunut na rok 2025. Aktuální fáze výstavby byla zahájena v létě 2023 a společnost TenneT v současnosti operuje s datem uvedení do provozu na konci roku 2028.
Dodržení tohoto nejnovějšího termínu je pro německou energetiku zásadní. Země potřebuje posílit kapacity pro přenos elektřiny, aby mohla pokračovat v odstavování konvenčních zdrojů a zároveň snížila náklady na takzvaný redispečink. Ten je nutný v momentech, kdy sever vyrábí přebytek větrné energie, kterou stávající sítě nedokážou přenést k odběratelům na jihu.
Následující měsíce se pozornost stavařů přesune z tunelářských prací na zatahování kabelů a dokončování dalších pozemních úseků 700kilometrové trasy. Ačkoliv tunel pod Labem vyřešil jednu z největších geografických překážek, úspěch celého SuedLinku bude záviset na plynulosti prací ve všech spolkových zemích, kterými vedení prochází.

