Z hlubin černouhelného dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku vyjel 4. února letošního roku poslední vozík naložený surovinou. Tento moment symbolicky uzavřel kapitolu, která se v českých zemích psala déle než 200 let. Zatímco však hlubinná těžba na východě země definitivně utichla, severozápadní Čechy zažívají opačný trend. Hnědouhelné lomy, které měly podle původních předpokladů směřovat k útlumu, svou produkci paradoxně navyšují.

Růst těžby navzdory zeleným plánům

Nová data z měsíční statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ukazují překvapivý vývoj na trhu s tuhými palivy. V prvním pololetí letošního roku se v tuzemsku vytěžilo celkem 13,04 milionu tun hnědého uhlí. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku to představuje nárůst o téměř čtyři procenta. Tento vývoj kontrastuje s dlouhodobou strategií odklonu od uhelných zdrojů.

Těžba hnědého uhlí v Česku za první pololetí meziročně stoupla o téměř čtyři procenta na celkových 13,04 milionu tun.

Hlavním motorem zvýšeného zájmu o hnědé uhlí je aktuální situace na energetických trzích. Po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě letos na jaře začaly ceny plynu a elektřiny prudce kolísat směrem vzhůru. Tento fakt výrazně změnil ekonomickou rovnici pro provozovatele uhelných zdrojů, kterým se náhle začalo spalování uhlí vyplácet více než v předchozích měsících.

Energetičtí giganti mění strategii

Zvýšenou poptávku potvrzují i největší hráči na trhu. Polostátní energetický gigant ČEZ v průběhu roku posílil výrobu elektřiny ve svých uhelných blocích, protože vyšší realizační cena elektřiny na burzách podstatně zlepšila jejich rentabilitu. Podobně reaguje také skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače.

Společnost Sev.en původně plánovala ukončit provoz svých klíčových zdrojů na přelomu letošního a příštího roku. Vzhledem k novému vývoji na trhu však vedení skupiny připustilo, že by elektrárny Počerady a Chvaletice mohly vyrábět energii déle, než se očekávalo. Hnědé uhlí se tak stává pojistkou stability v době nestabilních cen jiných komodit.

Struktura využití vytěženého hnědého uhlí v tuzemsku:

  • Průmyslové účely — tvoří dominantních 95 procent veškeré produkce pro velkou energetiku.
  • Tříděné uhlí — zbylých 5 procent směřuje k domácnostem a do menších teplárenských provozů.

Konec černého uhlí po dvou staletích

Zatímco hnědé uhlí zažívá renesanci, černé uhlí v Česku odchází do historie. Lednový finiš v dole ČSM byl přitom impozantní – horníci v posledním měsíci plného provozu vyrubali 54 000 tun uhlí, což bylo meziročně o 70 procent více. Za celý loňský rok se na Karvinsku vytěžilo 1,28 milionu tun, od února je však již statistika na nule.

Poslední tuzemský černouhelný důl ČSM ve Stonavě na Karvinsku ukončil svůj provoz definitivně 4. února letošního roku.

I když se brány dolů zavřely, pod povrchem Slezska se stále nacházejí miliardy tun nevytěžených zásob černého uhlí. Podle expertů však tyto zásoby zůstanou nevyužity. Jejich dobývání by v současných podmínkách bylo technicky extrémně složité a ekonomicky neudržitelné. Veškerá pozornost se tak nyní soustředí výhradně na povrchové lomy v severozápadních Čechách.

Co přinese blízká budoucnost

Aktuální dění naznačuje, že původní termíny konce uhelné éry nemusí být definitivní. Energetici otevřeně hovoří o tom, že situace na trhu může využívání uhlí mírně prodloužit. V rámci monitoringu trhu se navíc objevují i další transakce spojené s vedením energetických firem, které vyvolávají otázky o budoucím směřování sektoru.

„Bylo mi celkem jedno komu.“

Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ (v reakci na prodej firmy)

Přestože aktuální čísla z MPO ukazují růst, dlouhodobý výhled pro hnědé uhlí zůstává spojen s útlumem. Rozhodující pro další vývoj budou nejen ceny emisních povolenek a zemního plynu, ale také rychlost výstavby náhradních zdrojů, jako je biometan nebo posilování jaderné energetiky. Zatímco státní podpora biometanu zatím naráží na převis poptávky, uhelné lomy v severozápadních Čechách pokračují v těžbě, aby pokryly aktuální energetický hlad průmyslu.