Na konci roku 2025 disponovala planeta celkem 5,15 terawatty instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie. Ačkoliv se jedná o rekordní hodnoty, nová data ukazují, že tempo výstavby musí radikálně zrychlit, aby lidstvo stihlo odvrátit nejhorší dopady klimatických změn. Podle Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) je totiž pro dosažení globálního cíle nutné instalovanou kapacitu do roku 2030 více než zdvojnásobit.

Zpráva, kterou společně vydaly IRENA, turecké předsednictví COP31 a Global Renewables Alliance (GRA) během klimatického týdne v New Yorku, představuje již třetí hodnocení pokroku směrem k energetickým cílům stanoveným v rámci tzv. konsenzu SAE na konferenci COP28. Dokument jasně pojmenovává nutnost posunu z dosavadních rekordů k systémové změně celého globálního energetického sektoru.

Miliardové investice a technologický posun

Klíčem k úspěchu je dosažení hranice 11,2 TW celkového výkonu z obnovitelných zdrojů do pěti let. Analytici upozorňují, že ačkoliv se čistá energetika rozvíjí, přetrvávají kritická úzká hrdla v oblasti investic, přenosových soustav a elektrifikace. Dokument proto vyzývá politické představitele k odvážnějším krokům a masivní finanční podpoře infrastruktury.

Pro splnění klimatických cílů musí svět mezi lety 2026 a 2030 investovat do obnovitelných zdrojů téměř 1 bilion dolarů.

Zpráva rovněž zdůrazňuje potřebu kombinovat solární a větrnou energii s úložnými kapacitami, aby bylo možné zajistit dodávky elektřiny 24 hodin denně. Významnou roli má v budoucnu hrát umělá inteligence, která pomůže sladit rostoucí poptávku s čistou nabídkou a zajistí chytřejší provoz celého systému. Právě integrace baterií a stabilizace rozvodných sítí jsou body, které zatím pokrok zpomalují.

Dopady na domácnosti a průmysl

Kromě globálních makroekonomických čísel se diskuse o energetické tranzici přesouvá i k reálným dopadům na koncové uživatele. Experti poukazují na to, že jen ve Velké Británii je pro dosažení čisté nuly do roku 2050 potřeba modernizovat přibližně 1,8 domů každou minutu. Nové technologie, jako jsou drony s termokamerami a analytika využívající AI, nyní umožňují přesně mapovat tepelné ztráty a efektivně cílit renovace.

Moderní technologie v energetice přinášejí tato konkrétní řešení:

  • Letecké mapování — Využití dronů k vytvoření tepelných map tisíců domácností najednou pro identifikaci úniků tepla.
  • Úspora nákladů — Pilotní projekty ukazují průměrnou úsporu na účtech ve výši 520 liber ročně na jednu domácnost.
  • Redukce emisí — Správné zateplení a modernizace mohou ušetřit více než tunu uhlíku na jeden objekt ročně.
  • Identifikace vad — Termovize odhaluje konstrukční chyby, například tepelné mosty kolem okenních překladů u poloviny zkoumaných budov.

Tento empirický přístup k energetické efektivitě budov, který propagují firmy jako Kestrix, má pomoci překonat bariéry v rozhodování majitelů nemovitostí. Místo obecných apelů na ochranu životního prostředí sází na konkrétní data o úsporách a zdraví budov, což je klíčové pro masové přijetí energetické transformace veřejností.

„Renewable energy records are being smashed year after year as the clean energy revolution accelerates. But we must go further and faster to clear the bottlenecks that delay the transition, drive investment to developing countries, and break our addiction to volatile fossil fuels once and for all.“

António Guterres, generální tajemník OSN

Výhled k roku 2035

Plány však nekončí rokem 2030. Podle IRENA bude po tomto milníku nutné další zrychlení, aby se globální elektrifikace do roku 2035 zvýšila na 35 %. V současné době se v rámci agendy COP31 diskutuje o novém plánu, který by měl poskytnout jasná měřítka pro elektrifikaci založenou na obnovitelných zdrojích napříč všemi sektory konečné spotřeby.

Při současném tempu se musí podíl elektřiny v sektorech konečné spotřeby zvýšit na více než třetinu do roku 2035.

Budoucnost energetiky tak závisí na schopnosti vlád učinit odolnost vůči klimatickým změnám „investovatelnou“ ještě předtím, než udeří další přírodní katastrofy. Zatímco některé menší firmy se k novým technologiím, jako je AI, staví zdrženlivě, globální sektor energetiky v nich vidí jedinou cestu, jak zvládnout přechod na čisté zdroje při zachování spolehlivosti dodávek. Otevřenou otázkou zůstává, zda se podaří včas vybudovat dostatečné kapacity pro výcvik nové generace montérů rozvoden, na čemž již začaly pracovat specializované akademie například ve skotském Aberdeenu.