Švédsko nadále čelí tlaku ze strany evropských institucí kvůli omezeným kapacitám pro přenos elektřiny do sousedních států. Aktuální vývoj naznačuje, že spor s Evropskou komisí o posílení energetické sítě se nedaří vyřešit. Švédská ministryně energetiky Ebba Busch se rozhodla pro radikální krok, když zmrazila plánované investice do nových přeshraničních propojení. Tento postoj prohlubuje napětí mezi Stockholmem a Bruselem, který požaduje volnější pohyb energie v rámci jednotného trhu.

Ochrana domácích cen elektřiny

Hlavním důvodem odporu švédské vlády jsou obavy z dopadu na koncové odběratele. Napojení na další evropské trhy, kde jsou ceny elektřiny často vyšší, by pravděpodobně vedlo ke zdražení elektřiny pro švédské domácnosti a průmysl. Švédsko dlouhodobě těží z levné vodní a jaderné energie, kterou se snaží udržet primárně pro vlastní potřebu, což je v přímém rozporu s vizí energetické unie.

„Naším prioritním úkolem je zajistit stabilitu a dostupné ceny pro švédské spotřebitele,“ uvádí se v postojích ministerstva, které odmítá urychlenou výstavbu interkonektorů bez dostatečných analýz dopadů na vnitřní trh.

Požadavky Evropské unie a hrozba sankcí

Evropská komise dlouhodobě vyvíjí tlak na severské země, aby dodržovaly pravidlo, podle kterého musí být alespoň 70 % kapacity sítí k dispozici pro přeshraniční obchodování. Švédsko však v posledních letech toto pravidlo opakovaně porušuje s odkazem na nutnost udržení stability vlastního distribučního systému. Návrh nové energetické strategie naznačuje, že země v tomto bodě hodlá ustupovat jen minimálně.

Mezi hlavní problematické body švédského přístupu patří:

  • Zastavení prací na projektu propojovacího vedení Hansa PowerBridge mezi Švédskem a Německem.
  • Neochota investovat do posílení přenosové soustavy směrem k Dánsku a Finsku.
  • Prioritizace posílení vnitřních linek mezi severem a jihem Švédska před exportními trasami.

Pokud Švédsko nenajde s Unií shodu, hrozí zemi nejen právní kroky ze strany Evropského soudního dvora, ale i izolace od budoucích projektů společné energetické infrastruktury. Situace je o to komplikovanější, že Švédsko hraje klíčovou roli v dekarbonizaci celého regionu díky přebytkům své nízkoemisní energie, které jsou pro sousední trhy klíčovým zdrojem pro nahrazování fosilních paliv.