Rekordně nízká hladina Dunaje ochromila energetiku v Maďarsku a Rumunsku. Kvůli nedostatku chladicí vody musela být odstavena maďarská jaderná elektrárna Paks i rumunská Cernavodă. Propojený středoevropský trh tak v době vrcholící vlny veder přišel o více než 3 GW stabilního výkonu, což vyvolalo tlak na růst cen elektřiny a vynutilo si krizová opatření v obou zasažených zemích.

Krizový stav v Maďarsku a Rumunsku

Maďarská elektrárna Paks, která běžně zajišťuje 45 až 50 % domácí výroby, musela kvůli historickému minimu hladiny Dunaje přistoupit k úplnému odstavení všech čtyř reaktorů. K podobnému kroku sáhlo i Rumunsko u své jediné jaderné elektrárny Cernavodă. Výpadek těchto klíčových zdrojů donutil tamní vlády jednat se zástupci průmyslu.

  • Maďarský premiér Péter Magyar vyzval velké odběratele k dobrovolnému omezení spotřeby v časech špiček.
  • Rumunsko vyhlásilo stav pohotovosti a připravuje scénáře pro řízené odpojování zátěže.
  • Obě země nahrazují výpadek dražšími plynovými zdroji a masivním dovozem.

Současná situace je podle odborníků ukázkovým příkladem toho, jak extrémní sucho přímo ohrožuje bezpečnost dodávek. Hydrologický problém se rychle změnil v ekonomický, když ceny na spotovém trhu začaly reagovat na nedostatek levného výkonu z jádra, a to zejména ve večerních hodinách po útlumu solárních elektráren.

Dopady na český energetický trh

Pro Českou republiku neznamená sucho na Dunaji bezprostřední riziko zastavení výroby v Temelíně či Dukovanech. České jaderné elektrárny využívají uzavřený systém chlazení s chladicími věžemi a čerpají vodu z velkých vodních nádrží, jako jsou Dalešice nebo Hněvkovice. Přesto český trh výpadky v sousedních zemích pocítí.

„Česká republika sice není s Maďarskem ani Rumunskem přímo propojena, obchodní dopady se však přenášejí přes slovenskou a rakouskou soustavu a následně ovlivňují celý region,“ uvádějí energetičtí analytici.

V důsledku propojenosti evropských trhů se očekává zvýšená cenová volatilita i na českém trhu. Nedostatek výkonu na jihu Evropy mění směry přeshraničních toků a zvyšuje poptávku po elektřině ze zemí, které mají výrobu v tuto chvíli stabilnější. Extrémní sucho se tak stává rizikem, které může v budoucnu častěji měnit pořadí zdrojů vstupujících do cenotvorby na burzách.