Spojené státy zažívají masivní rozmach agrivoltaiky, tedy systému, který na stejném pozemku kombinuje výrobu solární energie se zemědělskou činností. Podle aktuálních odhadů vzrostou solární instalace do roku 2030 o 57 %. S tímto nárůstem se však pojí i zásadní otázka, zda tyto projekty přinášejí skutečné ekologické výhody. Nová případová studie společností HiveTracks a Skyview Ventures ukazuje, že klíčem k úspěchu není samotná solární technologie, ale správná správa pozemku.

Agrivoltaické systémy vytvářejí pod panely specifické mikroklima. Stín z instalací dokáže snížit teplotu vzduchu a půdy o 1 až 4 °C, což ulevuje rostlinám i pasoucím se zvířatům od tepelného stresu. Naopak transpirace rostlin ochlazuje samotné solární panely, což prokazatelně zvyšuje jejich efektivitu při výrobě elektřiny. Problémem však zůstává nedostatek standardizovaných metod pro měření dlouhodobého vlivu na biodiverzitu.

Včely a umělá inteligence jako nástroje monitoringu

Studie na sedmi lokalitách o celkové rozloze přes 500 akrů využila inovativní metodu sběru dat. Místo nákladných návštěv profesionálních ekologů se do monitoringu zapojili včelaři. Ti pomocí mobilní aplikace dokumentovali flóru a opylovače, přičemž pořízené snímky následně analyzovala umělá inteligence. Laboratorní rozbory medu navíc poskytly přesný obraz o druhovém složení rostlin v okolí.

  • Identifikace přibližně 200 unikátních druhů rostlin na sledovaných lokalitách.
  • Využití včel pro odběr vzorků eDNA, které určují aktivitu opylovačů.
  • Snížení frekvence sečení jako hlavní faktor pro zvýšení biodiverzity.
  • Analýza vzorků medu potvrzující, že 30–50 % potravy včel pochází přímo z plochy solárního parku.

Klíčem je správa půdy, nikoliv typ panelů

Výzkumníci porovnali dvě lokality v New Yorku s velmi odlišnými výsledky. Zatímco projekt Christiano s nativním osetím a omezeným sečením vykázal vysokou biodiverzitu se 103 druhy rostlin, lokalita Lapp zaměřená na produkci sena měla pouze 14 druhů. Rozdíl způsobilo příliš časté sečení, které zamezilo rozkvětu nektarodárných rostlin v klíčovém období.

„To, co určuje ekologické výsledky u pozemních solárních elektráren, není samotná solární technologie, ale uplatňované postupy správy pozemků,“ uvádí studie.

Díky získaným datům mohou nyní developeři transformovat biodiverzitu z nákladové položky na měřitelné aktivum. Správně nastavený management, jako je osetí původními divokými květinami a minimalizace zhutňování půdy, může vést k lepším ekologickým výsledkům a zároveň snížit náklady na údržbu. Robustní data o biodiverzitě navíc usnadňují povolovací procesy a otevírají cestu k získávání takzvaných kreditů za biodiverzitu.