V bruselských jednacích sálech se 23. září 2026 odehrál zásadní posun v evropské energetické politice. Velvyslanci členských zemí Evropské unie po intenzivních diskusích dospěli k dohodě, která přímo ovlivní náklady průmyslových podniků i cenu elektřiny pro koncové spotřebitele. Předmětem shody se stala úprava pravidel rezervy tržní stability (MSR), mechanismu, který funguje jako nárazník pro trh s emisními povolenkami v systému ETS 1.

Jádrem sporu bylo nakládání s přebytečnými povolenkami. Zatímco Evropská komise (EK) původně v dubnu navrhovala, aby se povolenky přestaly zneplatňovat v momentě, kdy jejich počet v rezervě překročí 400 milionů, členské státy v čele s Irskem prosadily odlišný model. Podle nového kompromisu se zneplatňování zcela zastaví až do roku 2030, čímž vznikne značná zásoba pro budoucí využití.

Povolenky v rezervě tržní stability se nebudou zneplatňovat do roku 2030, od roku 2031 pak zaniknou jen ty nad limit 800 milionů.

Nové limity a ochrana průmyslu

Dohoda Rady EU přináší zásadní změnu v časovém horizontu a objemech. Od roku 2031 se sice k mechanismu zneplatňování unie vrátí, ale hranice pro tento krok se posune na 800 milionů povolenek. To je dvojnásobek původně zvažovaného limitu EK. Cílem je podle vyjádření zástupců unie zajistit stabilitu a předvídatelnost trhu, což je klíčové pro dlouhodobé investice do dekarbonizace.

Systém ETS 1 je v současnosti hlavním nástrojem EU v boji proti klimatickým změnám, přičemž pokrývá energetiku, velký průmysl a leteckou dopravu. Státy jako Česko, Polsko nebo Itálie dlouhodobě tlačí na úpravy, které by zmírnily tlak na ceny energie. Náklady na emisní povolenky totiž tvoří v České republice přibližně 20 procent z celkového účtu za elektřinu, zatímco evropský průměr se pohybuje kolem 11 procent.

Aktuální energetický mix České republiky v době schválení dohody vykazoval tyto hodnoty:

  • Hnědé uhlí — Dominantní zdroj s podílem 40,1 % a výkonem 4 073 MW.
  • Jaderné elektrárny — Stabilní základ tvořící 39,2 % (3 977 MW).
  • Plynové zdroje — Podíl 11,3 % s výkonem 1 144 MW.
  • Obnovitelné zdroje a biomasa — Dohromady přesahují 5 % instalovaného výkonu.
  • Černé uhlí — Marginální podíl ve výši 1,3 %.

Česká stopa v bruselském kompromisu

Česká republika v jednáních sehrála podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka velmi aktivní roli. Praha se připojila k podpoře návrhu předsednictví, přestože otevřeně přiznává, že původní, ještě benevolentnější verzi od Evropské komise, by preferovala více. Důvodem je snaha o co největší stabilitu trhu, kde více dostupných povolenek teoreticky znamená nižší prodejní cenu.

Emisní povolenky tvoří v Česku 20 % ceny elektřiny, v uhelném Polsku je to dokonce 24 % z celkového účtu.

Změna pravidel má ulevit zejména energeticky náročným odvětvím. Podniky v rámci ETS musí nakupovat povolenku za každou tunu vypuštěného oxidu uhličitého. Podle údajů agentury Reuters však ETS není hlavní příčinou současného růstu cen energií v Evropě, ačkoliv jeho vliv je nepopiratelný, zejména v zemích s vysokým podílem uhelných zdrojů.

„Česká republika dnes návrh předsednictví podpořila, i když původní návrh EK považujeme za lepší.“

Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu (ANO)

Konflikt s Evropským parlamentem

Cesta k finální legislativě však ještě není u konce. Členské státy nyní musí najít společnou řeč s Evropským parlamentem, jehož postoj ze září je výrazně odlišný. Europoslanci chtějí mechanismus zneplatňování zachovat v mnohem přísnější podobě. Navrhují, aby se práh pro rušení povolenek od března 2027 zvýšil pouze na 650 milionů kusů.

Kromě debaty o rezervě MSR běží v Bruselu také jednání o celkové revizi systému ETS 1 z července. Ta počítá se zachováním bezplatných povolenek i po roce 2030, ovšem za přísných podmínek. Firmy budou muset pro jejich získání předkládat konkrétní dekarbonizační plány a prokazovat reálné investice do čistších technologií.

Další očekávané kroky a termíny v reformě trhu s emisemi:

  • Třístranná jednání — Start vyjednávání mezi Radou EU, Parlamentem a Komisí o finální podobě MSR.
  • Spuštění ETS 2 — Nový systém pro silniční dopravu a vytápění budov má začít fungovat v roce 2028.
  • Investiční plány — Firmy budou muset po roce 2030 podmiňovat bezplatné povolenky investicemi do ekologie.

Výsledek nadcházejících vyjednávání s parlamentem určí, zda převáží tlak na ochranu průmyslu, nebo ambice na rychlejší snižování objemu povolenek na trhu. Zatímco aktuální zatížení sítě v ČR dosahuje 6 409 MW a cena na denním trhu se pohybuje kolem 186,19 EUR/MWh, energetický trh čeká na definitivní potvrzení pravidel, která budou platit v příští dekádě.