Když se v pátek v Lucemburku sešli ministři financí Evropské unie, na stole měli jeden z nejcitlivějších bodů evropské klimatické politiky. Výsledkem jejich jednání je finální stvrzení „cenové brzdy“, která má zabránit nekontrolovanému zdražování v rámci nově vznikajícího systému emisních povolenek ETS 2. Ten se po plánovaném ročním odkladu naplno rozběhne v roce 2028 a poprvé přímo zasáhne peněženky běžných občanů skrze náklady na vytápění budov a silniční dopravu.
Jádrem schváleného mechanismu je zavedení pevné cenové hranice 45 eur (v přepočtu přibližně 1100 korun) za tunu oxidu uhličitého. Pokud tržní cena povolenek tuto metu překoná, dojde k automatické reakci trhu. Cílem je otupit hrany systému, který má sice motivovat k ekologickým investicím, ale zároveň budí u politiků i veřejnosti obavy z drastického nárůstu životních nákladů.
Nová pravidla zavádějí pro systém ETS 2 cenový strop 45 eur za tunu emisí, po jehož dosažení se uvolní povolenky z tržní rezervy.
Automatický zásah z tržní rezervy
Klíčovým nástrojem pro stabilizaci trhu se stává takzvaná rezerva tržní stability (MSR). Tento mechanismus funguje jako regulační nádrž: pokud je povolenek na trhu nedostatek a jejich cena stoupá nad stanovený limit, systém do oběhu automaticky uvolní dodatečné povolenky. Tím se zvýší nabídka, což by mělo vést k poklesu ceny nebo alespoň k zastavení jejího prudkého růstu.
Pravidla, která ministři financí definitivně schválili, vstoupí v platnost dvacátým dnem po jejich zveřejnění v Úředním věstníku EU. Evropský parlament přitom tuto úpravu odsouhlasil již v polovině září. Prohlášení Rady EU, která členské státy zastupuje, zdůrazňuje, že tato změna posiluje předvídatelnost trhu ještě předtím, než se systém v roce 2028 spustí v plném rozsahu.
Rozdíly mezi ETS 1 a novým systémem
Evropská unie v současnosti provozuje systém EU ETS 1, který je již etablovaným trhem. Ten se však zaměřuje primárně na velký průmysl, energetiku a vnitroevropskou leteckou dopravu. Právě zde firmy nakupují povolenky za každou tunu vypuštěného CO₂, což je má nutit k přechodu na čistší technologie. Nově schválený systém ETS 2 však rozšiřuje tuto povinnost na mnohem širší okruh subjektů.
Rozšíření emisních povolenek v rámci ETS 2 se dotkne především těchto oblastí:
- Silniční doprava — emise z paliv využívaných v automobilech a nákladní dopravě.
- Vytápění budov — náklady na emise vznikající při spalování paliv pro teplo v domácnostech i komerčních objektech.
- Nízkopříjmové domácnosti — pro jejich ochranu má vzniknout speciální sociálně-klimatický fond.
Právě dopad na vytápění je bodem, který vyvolává největší politické napětí. Politici se obávají, že bez funkčních pojistek by se náklady na povolenky mohly nekontrolovaně přelít do cen energií pro koncové spotřebitele. Sociálně-klimatický fond, který je součástí balíčku, má sloužit jako finanční polštář pro ty, které tyto změny zasáhnou nejcitlivěji.
Systém ETS 2 se po ročním odkladu naplno spustí v roce 2028 a nově zahrne i emise z vytápění budov a silniční dopravy.
Kritika a politické reakce
Navzdory schválené „brzdě“ zůstává systém terčem kritiky některých členských států. Mezi hlasité odpůrce patří například český premiér Andrej Babiš. Ten se k úpravě vyjádřil již po hlasování v Evropském parlamentu, kdy sice uznal, že určitá kontrola cen je pozitivním krokem, ale celkově zůstává ke koncepci skeptický.
„posiluje rezervu tržní stability a dále přispívá k zajištění stabilního a předvídatelného trhu s povolenkami před plným spuštěním ETS 2 v roce 2028,“
Podle premiéra Babiše je sice tato změna „lepší než nic“, ale zároveň dodal, že podle jeho názoru nijak zásadně ničemu nepomůže. Systém emisních povolenek jako celek vnímá dlouhodobě kriticky, ačkoliv EU jej považuje za hlavní pilíř své strategie pro snižování emisí oxidu uhličitého a transformaci evropského hospodářství.
Co bude následovat
Po pátečním schválení v Lucemburku je legislativní proces téměř u konce. Čeká se pouze na formální zápis do Úředního věstníku EU. Pro trh s povolenkami to znamená jasně daný harmonogram, který má zajistit, aby v roce 2028, kdy ETS 2 začne platit, již existoval funkční mechanismus proti cenovým šokům.
Otevřenou otázkou však zůstává, jak efektivní bude nastavený strop 45 eur v reálném tržním prostředí za čtyři roky. Analytici i politici budou nyní sledovat vývoj cen v systému ETS 1, který často slouží jako indikátor pro budoucí vývoj. Další podrobnosti o fungování sociálně-klimatického fondu a konkrétním rozdělování prostředků mezi členské státy by měly být upřesněny v následujících měsících.