Česká energetika a doprava procházejí transformací, kterou potvrzují i nejnovější statistiky o spotřebě paliv. Zatímco uhelné kotle a průmyslové pece spalují stále méně černého i hnědého uhlí, na tuzemských silnicích je situace odlišná. Podle čerstvých dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni Češi výrazně omezili spotřebu většiny fosilních paliv, ovšem s jednou výraznou výjimkou, kterou představuje motorový benzin.
Pokles zájmu o tuhá paliva je patrný napříč celým trhem. Spotřeba černého uhlí v Česku meziročně klesla o 4 %, u koksu statistici zaznamenali snížení o 1,9 % a u hnědého uhlí o 3,2 %. Přestože jde o jasný trend, statistici upozorňují, že tempo tohoto poklesu se ve srovnání s předchozími lety mírně zpomalilo. Hlavním tahounem úspor v oblasti černého uhlí byl sektor energetiky, který vykázal propad o 12 %, zatímco v průmyslové výrobě zůstala spotřeba na stabilní úrovni.
Spotřeba motorového benzinu v Česku loni vzrostla o 4,4 %, zatímco u nafty statistici zaznamenali pokles o 1,9 %.
Benzin na vzestupu a útlum nafty
V oblasti pohonných hmot panuje nesourodý vývoj. Celková spotřeba motorového benzinu vzrostla o 4,4 %, přičemž za tímto nárůstem stojí především sektor služeb, který se na celkovém objemu podílí zhruba ze dvou třetin. Naproti tomu motorová nafta, které se v Česku stále spotřebuje desetkrát více než benzinu, zaznamenala celkový pokles o 1,9 %.
Detailnější pohled na využití nafty odhaluje zajímavou dynamiku v jednotlivých odvětvích. Spotřeba klesala téměř všude, s výjimkou dopravy, která zůstává jejím dominantním uživatelem a kde poptávka stagnovala. Ještě výraznější ústup ze slávy zažilo LPG (zkapalněný ropný plyn), jehož celková spotřeba se propadla o 9 %, přičemž v samotném průmyslu byl pád více než dvacetiprocentní.
Změny v průmyslu a zemědělství
Ani zemní plyn nezůstal stranou celkového trendu úspor. V roce 2025 se ho spotřebovalo o 1,4 % méně než v předchozím období. Zde se opět projevil vliv energetiky, která zodpovídá za čtvrtinu spotřeby u subjektů s více než 20 zaměstnanci a která své nároky na plyn snížila o 11,5 %. Průmysl, jakožto největší konzument plynu s nadpolovičním podílem na trhu, však zaznamenal mírný nárůst o 2,9 %.
Zajímavé výkyvy ve spotřebě energií loni vykázaly tyto specifické sektory:
- Zemědělství a lesnictví — u zemního plynu došlo k prudkému nárůstu spotřeby o 14 %.
- Sektor služeb — poptávka po elektrické energii zde stoupla o 2,9 %.
- Průmyslová výroba — spotřeba elektřiny v tomto odvětví meziročně klesla o 1 %.
- Celková elektrická energie — průměrný růst v rámci celé ČR dosáhl 0,6 %.
Podíl uhlí na výrobě elektřiny v České republice dosahoval podle evropských statistik za rok 2024 výše 36 %.
Mezinárodní kontext a výroba tepla
Česká republika zůstává v rámci Evropské unie specifickým trhem, zejména co se týče závislosti na uhelných zdrojích. Zatímco v celé EU se černé uhlí podílelo na hrubé výrobě elektřiny pouze 3,7 % (což odpovídá 105 601 GWh) a hnědé uhlí 5,5 % (154 186 GWh), v tuzemsku je tento podíl násobně vyšší. Data Eurostatu za rok 2024 potvrzují, že uhlí v Česku stále kryje 36 % výroby elektřiny.
Aktuální vývoj v letošním roce pak naznačuje další posuny. Podle údajů Energetického regulačního úřadu spotřebovali Češi v prvním pololetí letošního roku 38,6 petajoule tepla. To představuje meziroční nárůst o 2,1 %. Tento výkyv směrem nahoru je přisuzován především průmyslové aktivitě a chladnějšímu počasí, které zasáhlo Česko v průběhu ledna a dubna.
Výhled pro energetický trh
Budoucí směřování trhu naznačují i aktuální data z burzy a provozu sítě. Aktuální cena na denním trhu se pohybuje kolem 204,76 EUR/MWh. Energetický mix České republiky je v současnosti tvořen zejména hnědým uhlím (39,7 %) a jadernými elektrárnami (38,5 %), přičemž obnovitelné zdroje a biomasa se dohromady podílejí na výrobě zhruba 5,2 %. Otázkou zůstává, jak rychle bude pokračovat odklon od tuhých paliv v dalších letech, kdy se očekávají investice do bateriových úložišť a solárních parků.

