Volební místnosti v osmi českých obcích na pomezí tří krajů se zaplnily lidmi, kteří v rukou nedrželi jen hlasovací lístky do zastupitelstev, ale také osud krajiny ve svém bezprostředním okolí. Otázka byla jasná: mají v sousedství vyrůst stožáry větrných elektráren? Zatímco v Jeřišně slavili zastánci obnovitelných zdrojů vítězství se 77 % hlasů pro, v sousedních Hranicích nebo Malečově převládly obavy a odmítnutí. Tato série hlasování otevřela širší debatu o tom, jakou roli hraje v rozhodování občanů předchozí zkušenost a způsob, jakým je jim projekt prezentován.
Sociální geograf Bohumil Frantál z Ústavu geoniky Akademie věd ČR se rozhodl nahlédnout pod pokličku tohoto fenoménu a analyzoval výsledky celkem 71 místních referend konaných mezi lety 2006 až 2025. Jeho závěry odhalují fascinující psychologii českého venkova. Ukazuje se, že největším nepřítelem větrníků není hluk nebo vizuální dopad, ale neznámo. V obcích, kde lidé již větrné elektrárny v okolí mají, hlasovalo pro jejich další rozvoj v průměru 67 % voličů. Naopak tam, kde lidé s touto technologií zkušenost nemají, se jich 80 % postavilo proti.
V obcích se zkušeností s větrnými elektrárnami hlasuje pro jejich rozvoj 67 % lidí, zatímco bez zkušenosti je 80 % obyvatel proti.
Závaznost výsledků a účast voličů
Výsledky referend z pomezí Středočeského, Pardubického kraje a Vysočiny však narážejí na přísná pravidla zákona o místním referendu. Pro platnost a závaznost rozhodnutí musí být splněny dvě základní podmínky: účast alespoň 35 % oprávněných voličů a souhlas nadpoloviční většiny z nich. Tato pravidla vytvořila v nedávných hlasováních paradoxní situace, kdy většina hlasujících sice projekt podpořila, ale zastupitelstvo se výsledkem nemusí řídit.
Aktuální přehled výsledků v dotčených obcích ukazuje rozdílnou míru shody i participace:
- Jeřišno — Referendum je platné a závazné, pro výstavbu se vyslovilo 77 % hlasujících při účasti přes 50 %.
- Bělá a Malečov — Občané se vyslovili proti výstavbě a díky dostatečné účasti je výsledek pro obce závazný.
- Hranice — Většina hlasovala proti, ale účast byla nižší než 35 %, výsledek tedy není pro zastupitelstvo závazný.
- Heřmanice, Libice nad Doubravou, Vepříkov a Vilémov — Lidé se sice vyjádřili kladně, ale účast nepřekročila hranici 35 %.
Klíč k úspěchu tkví ve formulaci otázky
Analýza Bohumila Frantála upozorňuje na další zásadní faktor, kterým je formulace otázky na hlasovacím lístku. Pokud je otázka obecná a ptá se pouze na „možnou výstavbu“, končí hlasování v poměru 70 ku 30 v neprospěch elektráren. Jestliže však obec předloží konkrétní projekt s uvedením počtu elektráren a dalších podrobností, karta se obrací a poměr 70 ku 30 hovoří ve prospěch záměru. Tento rozdíl potvrzuje, že transparentnost a konkrétní data jsou pro akceptaci klíčové.
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, v této souvislosti doporučuje obcím využívat konkrétní dotaz, zda má radnice podniknout další kroky k výstavbě. Takový postup dává samosprávám mandát k jednání, ale ponechává jim možnost projekt v případě budoucích komplikací zastavit. Důležitá je podle něj také obrana proti takzvaným „referendovým turistům“, tedy osobám, které se v obci přihlašují k pobytu účelově těsně před hlasováním, aby ovlivnily výsledek.
Referenda s konkrétním počtem elektráren a jasnými informacemi končí v 70 % případů souhlasem s výstavbou.
Nové výzvy v podobě akceleračních oblastí
Nové debaty nyní rozviřuje příprava takzvaných akceleračních oblastí. Jde o území, kde by měl být rozvoj větrné energetiky snazší a rychlejší. Odborníci však varují, že tento koncept vnáší do procesu novou nejistotu. Akcelerační oblast totiž není konkrétním projektem s jasným investorem a umístěním, což může u místních obyvatel vyvolávat obavy z nepředvídatelného rozsahu výstavby.
„Pokud se odvede poctivá práce v **komunikaci** s místními, dostanou ověřené informace a opakovaně se s nimi mluví, pak s akceptací nebývá problém, ta se prohlubuje po výstavbě. To platí dnes stejně jako před dvaceti lety. Akcelerační oblasti svou netransparentností, nejasností a ve finále absurdními podmínkami nadělají víc škody než užitku,“
Budoucnost větrné energetiky v Česku tak zůstává v rukou místních samospráv a jejich schopnosti komunikovat se svými občany. Zatímco loňská referenda končila patem, letošní trend v nově posuzovaných lokalitách zatím naznačuje spíše opatrnost a odmítání tam, kde chybí jasná vize nebo předchozí dobrá zkušenost. Klíčovou otázkou pro nadcházející období zůstává, jak se k nezávazným výsledkům s nízkou účastí postaví zastupitelstva v Heřmanicích či Vilémově, kde hlasující většinou rozvoj podpořili.