Přímo uprostřed plochy, kde mají vyrůst strategicky důležité nové bloky Jaderné elektrárny Dukovany, leží pozemek, který státu stále nepatří. Zatímco s většinou vlastníků se podařilo najít společnou řeč, hrstka majitelů odmítá prodat své parcely za nabízené částky. Patová situace nyní dospěla do bodu, kdy vedení projektu otevřeně mluví o krajním řešení – nuceném vyvlastnění ve veřejném zájmu.
Spor se točí kolem čtyř pozemků, které jsou pro dostavbu elektrárny klíčové. Jeden z nich se nachází přímo ve výstavbové ploše, zbývající tři jsou nezbytné pro zřízení stanoviště a zázemí celého staveniště. Majitelé těchto parcel požadují částky, které se vymykají běžným výkupním cenám v regionu, což jednání zablokovalo na mrtvém bodě.
Pro výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech bude nutné vyvlastnit čtyři pozemky, jejichž majitelé odmítli nabízenou cenu.
Propastný rozdíl v cenových představách
Hlavním kamenem úrazu je dramatický rozdíl mezi nabídkou státu a požadavky soukromých vlastníků, mezi nimiž figurují především fyzické osoby. Podle vedení společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II) jsou nároky majitelů nereálné a neodpovídají standardům, za které byly v minulosti vykupovány okolní plochy pro tento strategický záměr.
Rozpor v očekávané hodnotě pozemků potvrzuje i ředitel EDU II Petr Závodský. Majitelé dvou parcel na zařízení staveniště totiž požadují sumu, která mnohonásobně převyšuje odhady vypracované pro potřeby státu. Vedení elektrárny zdůrazňuje, že se při výkupech musí držet zákonných mantinelů a nemůže přistoupit na spekulativní navýšení cen.
Vlastníci požadují za parcely až dvacetinásobek částky, kterou stát běžně vyplácel místním zemědělcům.
Vyvlastnění jako poslední instance
Pokud nedojde k dohodě, vstoupí do procesu státní aparát. Vyvlastnění je v českém právním řádu chápáno jako krajní institut, ke kterému se přistupuje pouze v případě, že je projekt v veřejném zájmu a všechny pokusy o smírný odkup selhaly. U dostavby Dukovan, která je klíčová pro energetickou bezpečnost země, je tento veřejný zájem deklarován dlouhodobě.
Stát v minulosti již v lokalitě pozemky vykupoval zejména od místních hospodářů a zemědělců. Proces přípravy staveniště je rozsáhlý a každé zdržení při majetkoprávním vypořádání může mít dominový efekt na celý harmonogram výstavby. Právě proto vedení EDU II přechází k asertivnějšímu postupu vůči zbývajícím vlastníkům.
„Jedná se o jeden pozemek přímo na výstavbové ploše a tři pozemky na zařízení stanoviště,“
Klíčové body sporu o pozemky
Situace kolem zbývajících parcel pro dukovanskou elektrárnu zahrnuje tyto zásadní parametry:
- Lokalita pozemků — Jeden se nachází přímo na výstavbové ploše a tři slouží pro zařízení staveniště.
- Struktura vlastníků — Dva ze tří pozemků pro staveniště drží v rukou fyzické osoby.
- Cenový nesoulad — Majitelé požadují až dvacetinásobek běžné výkupní ceny v dané lokalitě.
- Právní kroky — Stát přistupuje k vyvlastnění, protože požadavky majitelů jsou pro EDU II neakceptovatelné.
Co bude následovat
V dalším postupu budou nyní hrát hlavní roli úřady, konkrétně Dopravní a energetický stavební úřad, který má speciální pravomoci u takto významných staveb. Vyvlastňovací řízení určí náhradu pro majitele na základě znaleckých posudků, přičemž stavba by se díky zrychleným procesům u strategických investic neměla zastavit ani v případě probíhajících soudních sporů o výši odškodnění.
Osud čtyř zbývajících parcel je tak v podstatě zpečetěn. Zatímco majitelé doufají v zisk, stát sází na zákonné nástroje k zajištění kontinuity projektu. Zda proces vyvlastnění proběhne hladce, nebo zda jej zatíží další ústavní stížnosti podobné těm z minulosti, ukážou až nadcházející měsíce.