Globální obchod se zkapalněným zemním plynem stojí na prahu masivní expanze, když by do roku 2031 mohl dosáhnout objemu přibližně 800 miliard metrů krychlových (bcm). Nová zpráva Mezinárodního energetického fóra (IEF), vypracovaná ve spolupráci s Japonskou organizací pro kovy a energetickou bezpečnost (JOGMEC), však varuje, že rostoucí koncentrace dodávek a kritická místa v infrastruktuře mohou trhy vystavit vážným rizikům. LNG se sice stalo strategickým pilířem energetiky díky své flexibilitě, která přesahuje možnosti pevných plynovodů, ale samotný nárůst objemu automaticky nezaručuje vyšší energetickou bezpečnost.

Globální obchod s LNG vzrostl od roku 2000 více než čtyřikrát, z původních 133 bcm na očekávaných 600 bcm v roce 2026.

Dominance tří mocností a kritické úžiny

Současná mapa dodavatelů ukazuje na značnou nerovnováhu. V roce 2024 tvořily Spojené státy, Austrálie a Katar téměř 64 % celosvětového exportu. Očekává se, že tyto tři země budou zajišťovat přibližně dvě třetiny globálních dodávek až do roku 2031. Tato koncentrace moci do rukou několika hráčů zvyšuje citlivost trhu na jakékoli lokální výpadky nebo politická rozhodnutí v těchto regionech.

Kromě koncentrace těžařů představuje zásadní slabinu fyzická doprava. Zpráva identifikuje Hormuzský průliv jako hlavní zranitelné místo, kudy protéká téměř 20 % veškerého obchodu s LNG. Pro asijské ekonomiky je tato cesta naprosto klíčová. V roce 2024 tudy proudilo 75 % dovozu do Indie, 87 % do Pákistánu a 71 % do Bangladéše. Jakékoli narušení v této oblasti by mělo okamžitý dopad na stabilitu regionu i globální ceny.

Strengthening LNG security will require investment across the entire supply chain including production, storage and shipping.

Neviditelné překážky a růst poptávky

Vedle fyzických bariér studie upozorňuje na takzvané „virtuální chokepointy“. Jde o faktory, které omezují dostupnost plynu, i když existuje dostatečná zkapalňovací kapacita. Patří sem dostupnost napájecího plynu (feed-gas), požadavky na domácí zásobování v producentských zemích nebo smluvní omezení. Trh se navíc musí připravit na to, že budoucí poptávka bude stále rozmanitější, a to i kvůli rozvoji datových center, služeb umělé inteligence a energeticky náročného průmyslu.

Posílení odolnosti trhu vyžaduje podle odborníků komplexní přístup k investicím:

  • Produkce a skladování — navýšení těžebních kapacit a budování nových zásobníků plynu.
  • Doprava a logistika — investice do nových lodí, portů a regasifikačních terminálů.
  • Flexibilita kontraktů — diverzifikace dodavatelských vztahů a úprava smluvních podmínek.
  • Mezinárodní spolupráce — zlepšení sdílení tržních informací a dialog mezi producenty a spotřebiteli.

Hlasy z trhu a výhled do budoucna

Odborníci zdůrazňují, že narušení toků v klíčových tepnách, jako je Hormuz, by v roce 2026 vyvolalo silné cenové reakce v Evropě i Asii. Nejhůře by na takovou situaci doplatily rozvojové ekonomiky, které by byly z trhu jednoduše vytlačeny vysokou cenou. To jen podtrhuje rostoucí citlivost globální rovnováhy na délku trvání jakýchkoli výpadků.

„Trillions has been invested into sustainability but progress is still uneven“

Energy Live News, Independent daily energy news

Podle generálního tajemníka Mezinárodního energetického fóra se odolnost trhu buduje pouze skrze investice do volných kapacit a transparentní dialog. Aktuální situace, kdy se v jeden den vynaložilo rekordních 35 milionů liber na nevyužitou větrnou energii, ukazuje na potřebu lepší integrace všech energetických zdrojů. LNG sice zůstává klíčovým flexibilním prvkem, ale jeho budoucnost závisí na schopnosti vlád a firem odstranit infrastrukturní úzká hrdla a diverzifikovat své zdroje dříve, než dojde k dalšímu energetickému šoku.