Energetická skupina ČEZ připravuje rozsáhlou investici do posílení akumulačních schopností české přenosové soustavy. Na vodním díle Orlík vznikne v pořadí čtvrtá přečerpávací elektrárna v České republice. Projekt, jehož náklady se odhadují na osm miliard korun, představuje zásadní krok v modernizaci stávající infrastruktury a transformaci vltavské kaskády na moderní energetický uzel.

Původní průtočná elektrárna projde technologickou úpravou, která nově umožní reverzní chod turbín. Systém bude využívat výškový rozdíl mezi hladinami a umožní přečerpávání vody z níže položené nádrže Kamýk zpět do orlické přehrady. Tento proces je klíčový pro stabilitu sítě, neboť umožňuje ukládat přebytky elektrické energie v dobách nízké spotřeby nebo vysoké produkce z obnovitelných zdrojů.

Klíč k integraci obnovitelných zdrojů

Význam přečerpávacích elektráren roste s rozvojem intermitentních zdrojů, jako jsou fotovoltaické a větrné parky. Tato zařízení fungují jako obří baterie, které dokážou během několika minut vyrovnat odchylky v síti. V rámci české energetiky se tak Orlík zařadí po bok stávajících provozů Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice.

  • Zvýšení flexibility české přenosové soustavy (ČEPS).
  • Efektivnější využití instalovaného výkonu vltavské kaskády.
  • Modernizace technologického celku původní elektrárny.
  • Schopnost rychlého startu a regulace frekvence v síti.

Technické parametry a vliv na stabilitu

Investice do nové technologie je reakcí na měnící se trh s energiemi a potřebu zvýšené regulace. Přestavba umožní elektrárně pracovat v režimu, kdy v časech záporných cen elektřiny na spotovém trhu bude spotřebovávat energii k čerpání vody a v časech špiček ji naopak vyrábět. Tím se stává důležitým prvkem pro energetickou stabilitu regionu i celého státu.

„Projekt má za cíl modernizovat původní elektrárnu a umožní přečerpávání vody z níže položené přehrady Kamýk. Tato investice má zásadní význam pro energetickou stabilitu regionu,“ uvádějí zástupci investora.

Přečerpávací cyklus bude pečlivě koordinován s ohledem na hydrologické podmínky na Vltavě. Očekává se, že po dokončení se výrazně prodlouží životnost celého energetického díla a zvýší se jeho celková provozní účinnost, což přispěje k plnění cílů v oblasti dekarbonizace a energetické bezpečnosti.