Na rekultivovaných plochách po těžbě hnědého uhlí na Mostecku byl dokončen solární park Saxonie. S instalovaným výkonem téměř 50 megawattů (MW) se jedná o největší fotovoltaickou elektrárnu postavenou na českém území za posledních patnáct let. Energetický regulační úřad udělil projektu licenci k výrobě elektřiny na konci června letošního roku.

Investorem stavby je německý fond KGAL, který projekt získal od energetické skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Původní vlastník pro elektrárnu zajistil veškerá povolení i finanční podporu z Modernizačního fondu, v srpnu 2024 však rozpracovaný záměr prodal společnosti Albasol. V té drží německý fond majoritní 80procentní podíl, zbývajících 20 procent ovládá česká investiční skupina Micronix Group.

Změny v žebříčku největších elektráren

Nová elektrárna Saxonie se v celostátním měřítku zařadila na druhé místo. Prvenství si od roku 2010 stále drží solární park společnosti ČEZ v bývalém vojenském prostoru Ralsko, který disponuje výkonem 55,8 MW. Rozmach velkých solárních instalací v Česku potvrzují i další nedávno dokončené projekty, jako je elektrárna u Dynína na Českobudějovicku s výkonem 36,7 MW rakouské skupiny Enery.

Akvizice fondu KGAL na severu Čech zahrnovala kromě Saxonie i další energetické zdroje:

  • Solární projekt SE IV Komořany s výkonem 14,5 MW.
  • Připravovaný park FVE Údlice na Chomutovsku o výkonu 42 MW.
  • Čtyři větrné elektrárny u obce Moravice na Opavsku.

Budoucí rekordy na Chomutovsku

Současné pořadí největších tuzemských fotovoltaik však pravděpodobně nebude mít dlouhého trvání. Energetická skupina ČEZ plánuje na Chomutovsku výstavbu zdrojů, které hranici 50 MW výrazně překonají. Podle aktuálních plánů by měly být brzy dokončeny projekty Vysočany-Plató (115 MW) a Tušimice II s plánovaným výkonem 126 MW.

„Výstavba velkých solárních parků se rozbíhá pomalu, ale jistě,“ uvádí zpráva s odkazem na loňský rekord dceřiné firmy Pražské energetiky na Sokolovsku.

Rozvoj obnovitelných zdrojů na postindustriálních plochách se stává klíčovým trendem české energetiky. Kromě fondu KGAL a skupiny ČEZ připravují své projekty zaměřené na náhradu uhelných kapacit také společnosti UCED nebo innogy.