Energetika České republiky prochází zásadní transformací, kterou v reálném čase ilustrují data o aktuálním zatížení sítě 6 821 MW a podílu jaderných elektráren na výrobě ve výši 33,6 %. Zatímco se země soustředí na stabilitu provozu, Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo legislativní krok, který výrazně mění pravidla hry v oblasti informování veřejnosti o největších energetických investicích v historii státu.

Ministerstvo v tomto týdnu zveřejnilo návrh novely zákona č. 367/2021 Sb., známého jako nízkouhlíkový zákon. Tato úprava má za cíl technicky sjednotit pravidla podpory nových jaderných zdrojů a reagovat na aktuální rozhodovací praxi Evropské komise. Klíčovým prvkem je zavedení smlouvy o vyrovnávacím režimu, což je v podstatě dvoustranný rozdílový kontrakt (Contract for Difference), jako základního modelu státní podpory.

Klíčové smlouvy týkající se výstavby jaderných bloků by nově nemusely být povinně publikovány v registru smluv.

Změna pravidel v registru smluv

Z pohledu transparentnosti státní správy přináší novela zásadní zlom. MPO navrhuje úpravu navazujícího energetického zákona a zákona o registru smluv tak, aby vybrané strategické dokumenty již nebyly veřejně dostupné. Omezení se týká především smluv na podporu nových zdrojů, u kterých ministerstvo upřednostňuje právní jistotu před otevřeností dokumentace.

Nové nařízení by se nevztahovalo pouze na budoucí kontrakty. Legislativní návrh počítá s možností znepřístupnit i ty dokumenty, které již v registru smluv figurují, a to bez rizika ztráty jejich právní účinnosti. Tento krok má ochránit citlivé procesy spojené s výstavbou bloků v Dukovanech, nad kterými chce ministerstvo podle kritických hlasů obrazně řečeno zhasnout.

Novela umožní zpětně znepřístupnit již zveřejněné kontrakty, aniž by tím byla ohrožena jejich právní účinnost.

Nové mechanismy státní podpory

Transformace legislativy reaguje na požadavky evropských orgánů, které preferují využití vyrovnávacího režimu. Původní model, reprezentovaný smlouvou o výkupu, má v nové struktuře zákona zůstat pouze jako alternativa. K jejímu využití by bylo nutné specifické usnesení vlády, což mění hierarchii nástrojů, kterými stát hodlá garantovat ekonomickou stabilitu jaderných projektů.

Navržená novela nízkouhlíkového zákona se zaměřuje na následující oblasti:

  • Mechanismus podpory — prioritní zavedení smluv o vyrovnávacím režimu pro nové jaderné zdroje.
  • Procesy uzavírání — úprava administrativních postupů při sjednávání strategických energetických kontraktů.
  • Vyrovnávací platby — nastavení pravidel pro vypořádání plateb v rámci rozdílových kontraktů.
  • Právní kontinuita — zajištění platnosti smluv i v případě jejich vynětí z veřejného registru.

Reakce a dopady na transparentnost

Odborná veřejnost a diskutující si všímají rozporu mezi objemem investic, které budou dosahovat stovek miliard korun, a klesající mírou veřejné kontroly. Kritici postupu ministerstva poukazují na to, že u projektů takového rozsahu je transparentnost klíčová pro důvěru v energetickou politiku státu. Zatímco ceny na denním trhu dosahují 219,27 EUR/MWh, podmínky dlouhodobé podpory jaderných bloků mohou zůstat skryty.

„MPO chce „zhasnout“ nad Dukovany“

Zdroj: oEnergetice.cz, komentář pod článkem

Harmonogram a další postup

Návrh novely byl zveřejněn 12. srpna 2026 a nyní prochází legislativním procesem. Ministerstvo argumentuje potřebou technického sjednocení a přizpůsobení se evropským standardům, které mají zajistit hladší schvalování veřejné podpory. Zda bude návrh v této podobě přijat, závisí na dalším projednávání v rámci vlády a parlamentu.

Otázkou zůstává, jak se k omezení transparentnosti postaví kontrolní orgány a jaké konkrétní dokumenty budou z registru smluv vyňaty jako první. Přesný výčet smluv, které mají být utajeny nebo znepřístupněny, zatím nebyl ve veřejné části návrhu specifikován.