Letos v únoru dopadly na staveniště v maďarském Paksu první kubíky betonu, které měly definitivně stvrdit energetickou budoucnost země na další dekády. Oficiální zahájení výstavby pátého bloku s reaktorem VVER-1200 bylo vnímáno jako přelomový okamžik – šlo o první start jaderné stavby v Evropě po šesti letech a vůbec první ruský projekt tohoto typu v členské zemi Evropské unie. Nyní, po pouhých sedmi měsících, však nová maďarská vláda otáčí a zkoumá, zda má smysl na rozestavěných základech pokračovat.

Ministr hospodářství a energetiky István Kapitány, který dříve působil jako globální výkonný viceprezident koncernu Shell, přináší do Budapešti nový pohled na věc. Argumentuje tím, že energetická realita roku 2026 je dramaticky odlišná od té před dvanácti lety, kdy se o projektu Paks II rozhodovalo. Vláda proto zahájila komplexní přezkum, jehož výsledky mají být známy do konce letošního roku. Hlavní otázka zní: potřebuje maďarská soustava skutečně nové ruské reaktory?

Nová maďarská vláda do konce roku rozhodne, zda bude pokračovat ve výstavbě ruských bloků jaderné elektrárny Paks II.

Změna energetické reality a role slunce

Důvodů k pochybnostem uvádí ministerstvo hned několik. Klíčovým faktorem je podle Kapitányho masivní nástup fotovoltaiky, který mění strukturu výroby elektřiny v zemi. Zatímco projekt Paks II počítal s dodávkami od začátku 30. let, decentralizované zdroje se rozvíjejí rychleji, než se očekávalo. Vedle technologického pokroku vstupují do hry i klimatické změny. Extrémní sucho v uplynulém období opakovaně prokázalo zranitelnost jaderných zdrojů, když musel být omezen provoz stávajících bloků elektrárny Paks kvůli nedostatku chladicí vody.

Maďarský kabinet proto v rámci aktuálního auditu prověřuje scénáře, které by mohly výstavbu nových bloků nahradit nebo výrazně upravit. Důraz je kladen na to, aby energetická koncepce odpovídala moderním potřebám a nebyla pouhým dědictvím minulých politických dohod. Kromě samotné jaderné cesty se zkoumají i možnosti diverzifikace v oblasti zemního plynu a ropy.

Konec závislosti na ruském plynu

Jedním z nejambicióznějších prohlášení nové vlády je příslib odklonu od ruského plynu. Ministr Kapitány uvedl, že v případě příznivého vývoje se Maďarsko může obejít bez modrého paliva z Ruska již za jeden rok. Tato rétorika představuje zásadní obrat, nicméně naráží na tvrdá data. Nezávislé statistiky totiž ukazují, že v posledních letech závislost země na ruských dodávkách neklesala, ale naopak rostla. Podle informací z neveřejné části vládních reportů dokonce podíl ruského plynu v nedávné době přesáhl 90 procent.

Vláda v rámci energetické bezpečnosti aktuálně zvažuje tato opatření:

  • Prodloužení životnosti — prověřuje se možnost provozovat stávající bloky elektrárny Paks o dalších 20 let.
  • Ropovod Adria — probíhají jednání s Chorvatskem o plném využití kapacity tohoto ropovodu.
  • Diverzifikace tras — snaha o nalezení alternativ k dominantním ruským tokům.

Maďarsko by se za příznivých podmínek mohlo obejít bez ruského plynu již během příštího roku.

Budoucnost jaderného staveniště

Rozhodnutí, které padne do konce roku, bude mít zásadní dopad nejen na maďarskou ekonomiku, ale i na geopolitické vztahy s Ruskem. Pokud by se Budapešť rozhodla projekt Paks II zastavit nebo radikálně omezit, šlo by o precedentní krok v rámci energetické spolupráce EU a Moskvy. Stávající situace, kdy jsou nové reaktory plánovány na začátek příštího desetiletí, je nyní v přímém střetu s novými prioritami ministerstva hospodářství a energetiky.

Klíčovým faktorem v rozhodování bude i technický stav stávající elektrárny. Možnost prodloužení provozu čtyř fungujících bloků v Paksu o dvě desetiletí by vládě poskytla časový prostor, který výstavba Paks II momentálně postrádá. Maďarsko tak stojí před volbou, zda vsadit na nejistou a politicky citlivou novostavbu, nebo raději modernizovat současné kapacity v kombinaci s obnovitelnými zdroji. Konkrétní termíny pro další postup budou oznámeny po dokončení vládního přezkumu v prosinci.

Dopady na mezinárodní vztahy a infrastrukturu

Otazníky visí nejen nad plynem a jádrem, ale i nad dodávkami ropy. Maďarsko je v současnosti silně vázáno na ruské zdroje, a proto se zraky Budapešti upírají směrem k Jadranu. Klíčovým bodem je jednání se sousedním Chorvatskem. Cílem je zajistit takové podmínky, aby ropovod Adria mohl sloužit jako plnohodnotná alternativa v případě výpadku východních tras. Tato infrastrukturní změna je nezbytnou podmínkou pro jakékoliv reálné úvahy o energetické nezávislosti na Rusku.

I přes optimistická vyjádření o rychlém odstřižení od ruských surovin zůstává realita roku 2026 komplikovaná. Vysoký podíl dovozu z Ruska a rozestavěná jaderná elektrárna jsou fakty, se kterými se musí audit ministerstva vypořádat. Jasno do celé situace by mělo vnést až finální vládní usnesení, které určí, zda miliardové investice do betonu v Paksu nepřijdou vniveč a jakou cenu bude Maďarsko ochotno za novou energetickou koncepci zaplatit.