Maďarsko čelí kritickému nedostatku vody v Dunaji, což bezprostředně ohrožuje provoz jediné jaderné elektrárny v zemi. Kvůli rekordnímu poklesu hladiny může být poprvé v historii nutné odstavit všechny čtyři bloky elektrárny Paks. Problémem není jen samotné sucho, ale technické omezení čerpadel, která při nízké hladině nedokážou nasávat vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Současná situace má dopady i na energetickou stabilitu a ekonomiku. Podle místopředsedy vládní strany Tisza Marka Radaniho může krize zemi stát 315 až 630 milionů forintů kvůli nutnosti dovážet drahou elektřinu ze zahraničí. Maďarský premiér Péter Magyar již avizoval možná omezení dodávek pro velké průmyslové odběratele a úřady vyzvaly obyvatele k šetření vodou, včetně zákazu napouštění bazénů.
Technické potíže a vyschlé koryto
Provozovatel elektrárny, společnost MVM, upřesnil, že i když je v řece vody pro chlazení teoreticky dostatek, hladina klesla pod úroveň sacího potrubí čerpadel. Dunaj se na některých místech změnil v téměř vyschlé koryto, což zcela zastavilo lodní dopravu a v Budapešti dokonce odhalilo nevybuchlou munici z druhé světové války.
„Přestože je vody pro chlazení dostatek, sací potrubí čerpadel se nacházejí výše než současná hladina. Nemohou proto plnit svou funkci,“ uvedla společnost MVM.
Rozšíření Paksu a srovnání s regionem
Elektrárna Paks, která je v provozu od roku 1982, pokrývá 40 procent maďarské spotřeby. Její plánované rozšíření pod taktovkou ruského Rosatomu provázejí dlouhodobé kontroverze, neboť kontrakt byl podepsán bez výběrového řízení. V reakci na aktuální závislost na Dunaji premiér Magyar přislíbil investice do větrných elektráren.
Obdobné potíže hlásí také rumunská elektrárna Cernavoda. Naproti tomu českým jaderným elektrárnám Temelín a Dukovany podobný scénář nehrozí. Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže využívají české zdroje systém chladicích věží, který spotřebovává výrazně méně vody než průtočné chlazení aplikované v Maďarsku.