Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek v podcastu Štěpení podrobil kritice současnou rozpočtovou politiku a narativ o údajných investicích státu. Podle jeho analýzy je tvrzení, že si stát půjčuje primárně na rozvoj infrastruktury, zavádějící. Realita českých veřejných financí je taková, že si stát již nyní musí půjčovat desítky miliard korun na pokrytí běžného provozu, přičemž v následujícím roce se očekává další zhoršení této bilance.

Ekonomický expert upozorňuje, že pouhá argumentace výstavbou dálnic nebo investicemi do jaderné energetiky nestačí k ospravedlnění strukturálního deficitu. Problémem zůstává takzvané „projídání“ rozpočtu, kdy mandatorní a běžné výdaje rostou rychleji než příjmy státní pokladny. Kalousek varuje před momentem, kdy se v krátkém časovém horizontu potkají tři zásadní finanční zátěže, které mohou stabilitu země vážně ohrozit.

Kombinace rizik a energetická koncepce

Krize podle Kalouska nastane v bodě, kdy stát bude muset současně financovat výstavbu nových jaderných bloků, masivní investice do obrany a zároveň čelit důsledkům demografické propasti. Právě stárnutí populace a s ním spojené náklady na důchodový a zdravotní systém představují pro veřejné finance největší dlouhodobou hrozbu. V kombinaci s vysokými úroky z rostoucího státního dluhu se prostor pro manévrování v budoucích rozpočtech dramaticky zužuje.

„Už dnes stát financuje desítky miliard běžného provozu dluhem a příští rok bude ještě hůř,“ konstatuje Miroslav Kalousek v diskusi o stavu státní kasy.

V rámci debaty o energetice se bývalý šéf státní kasy vyjádřil také ke složení budoucího energetického mixu. I když podporuje výstavbu jádra a rozvoj obnovitelných zdrojů včetně větrných elektráren, zdůrazňuje nutnost ekonomické racionality. Současně zavzpomínal na své působení v čele Ministerstva financí, kdy se na vládní úrovni projednávala dostavba elektrárny Temelín.

Klíčové výzvy pro budoucí rozpočty

  • Financování běžného provozu státu z úvěrů namísto daňových příjmů.
  • Nezbytnost reformy mandatorních výdajů kvůli nepříznivému demografickému vývoji.
  • Obrovské kapitálové nároky na strategické projekty v energetice a obraně.
  • Rostoucí náklady na obsluhu státního dluhu.

Kalousek uzavírá, že bez razantních škrtů v provozních výdajích a systémových změn v sociálním systému bude státní rozpočet i nadále pod extrémním tlakem, což znemožní skutečně efektivní investování do budoucnosti země.