Pohled na globální energetické mapy odhaluje překvapivý zvrat. Zatímco ještě nedávno svět oslavoval historický ústup od nejšpinavějšího fosilního paliva, aktuální data Mezinárodní energetické agentury (IEA) přinášejí studenou sprchu. Světový hlad po uhlí neutichá a po krátkém útlumu míří k novým rekordům.
Podle nejnovější zprávy IEA se očekává, že globální poptávka po uhlí letos vzroste o 1,2 %. Tento vývoj zcela obrací původní predikce, které počítaly s mírným poklesem. Celková spotřeba by tak měla dosáhnout závratných 8,94 miliardy tun, což je jasným signálem, že energetická transformace naráží na geopolitické a klimatické bariéry.
Globální poptávka po uhlí se letos zvýší o 1,2 % na celkových 8,94 miliardy tun, čímž zvrátí předchozí očekávaný pokles.
Proč uhlí znovu vítězí
Návrat k uhelné energetice není náhodný, ale je důsledkem souběhu několika krizových faktorů. Hlavním hybatelem jsou vysoké ceny zemního plynu, které nutí provozovatele elektráren hledat levnější alternativy. Konflikt na Blízkém východě navíc narušil klíčové trasy pro přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG) přes Hormuzský průliv, což nestabilitu na trhu dále prohloubilo.
Kromě ekonomických tlaků hraje zásadní roli také počasí. Předpovědi varují před silným jevem El Niño, který má v částech Asie dvojí negativní dopad. Zvyšuje potřebu energie pro chlazení budov a zároveň způsobuje sucha, která drasticky omezují výrobu z vodních elektráren. Uhelné bloky se tak stávají jedinou dostupnou zálohou, která dokáže pokrýt výpadky obnovitelných zdrojů.
Kontrasty mezi Východem a Západem
Situace v loňském roce přitom vypadala nadějněji. V roce 2025 poptávka vzrostla jen o 0,3 % na 8,84 miliardy tun, a to navzdory tomu, že v Číně a Indii poprvé po téměř 50 letech došlo k poklesu výroby elektřiny z uhlí. Čínu k tomu vedl rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, zatímco Indii pomohly neobvykle silné monzuny zvyšující výkon hydroelektráren.
Současný nárůst spotřeby pohánějí specifické průmyslové sektory a regionální potřeby:
- Produkce niklu v Indonésii — energeticky náročný těžařský sektor vyžaduje stabilní dodávky z uhelných zdrojů.
- Chemický průmysl v Číně — technologie zpracování uhlí na chemikálie udržují vysokou spotřebu suroviny.
- Energetika v USA — kombinace silné poptávky po elektřině a politické podpory vedla k opětovnému růstu využití uhlí.
- Ocelářský průmysl — ačkoliv globální výroba oceli klesla, v uhelně intenzivních regionech zůstává spotřeba stabilní.
Silný jev El Niño zvýší poptávku po chlazení a zároveň omezí výkon hydroelektráren v Asii, což nahrává spalování uhlí.
Nejistý výhled pro rok 2027
Pohled do budoucna zůstává podle IEA zahalen nejistotou. Klíčovým faktorem bude obnova toků zkapalněného zemního plynu. Pokud se podaří zajistit plynulé dodávky LNG a jeho cena klesne, mohla by globální poptávka po uhlí v roce 2027 klesnout o 0,4 % na 8,91 miliardy tun. Jakýkoliv další rozvrat dodavatelských řetězců však může toto číslo vytlačit mnohem výše.
„Flood risk to be reduced in Scotland by bog restoration project“
Zatímco se světoví lídři snaží prosazovat ambiciózní cíle v oblasti Net Zero, realita energetických trhů ukazuje, jak těžké je se uhelné závislosti zbavit. Každé zvýšení ceny plynu nebo výkyv počasí vrací energetiku o krok zpět k fosilním palivům, což komplikuje globální snahy o ochranu klimatu a dekarbonizaci průmyslu.
Příští měsíce ukáží, zda se podaří nastartovaný růst poptávky utlumit, nebo zda se rekordních 35 milionů liber vynaložených v jediný den na nevyužitou větrnou energii stane symbolem neefektivity přechodu na zelené zdroje v době, kdy uhlí zažívá renesanci.

