Současná energetická infrastruktura ve střední Evropě čelí vážným výzvám spojeným s narůstajícími teplotami. Podle Jana Palaščáka ze skupiny Amper není česká a evropská rozvodná síť historicky projektována na extrémní horka přesahující 35 stupňů Celsia. Tato situace se v posledních letech stává realitou a přináší riziko rozsáhlých technických selhání, která mohou vést k výpadkům dodávek proudu v celých aglomeracích.

Zkušenosti z jihoevropských států ukazují, že kombinace vysokých teplot a vytížení sítě je kritická. V italských městech jako Milán nebo Florencie došlo v uplynulém roce k lokálním blackoutům poté, co se podzemní kabely vlivem horka začaly rozpínat. Situaci zhoršil skokový nárůst spotřeby o osminu, který způsobilo masivní zapojení klimatizací v domácnostech i kancelářích. Podobný scénář se opakoval i letos v květnu v Turíně.

Problémy českého přenosu a vliv chlazení

Ani Česku se komplikace nevyhýbají. Rozsáhlý výpadek ze 4. července loňského roku byl původně spojován s nadvýrobou v německých solárních parcích, vyšetřování však ukázalo na jiné příčiny. Hlavním problémem byl pád vedení vysokého napětí následovaný selháním výkonové rezervy, zejména u uhelné elektrárny Ledvice. K destabilizaci systému přispěly také vnitrostátní odstávky a specifické podmínky v dispečinku ČEPS.

Zatímco fotovoltaika v extrémním horku ztrácí na účinnosti, největší hrozba se týká konvenčních a jaderných zdrojů. Ty jsou závislé na chladicích okruzích využívajících vodu z řek. Pokud hladina vodních toků klesne a jejich teplota se nebezpečně zvýší, elektrárny musí omezit provoz. Tento jev zasáhl v minulém roce energetiku v několika zemích:

  • Francie musela dočasně utlumit nebo odstavit 17 ze svých 18 jaderných elektráren.
  • Celková ztráta kapacity ve francouzské síti dosáhla nejméně 7 GW.
  • S potížemi při chlazení se potýkalo také Švýcarsko a polské uhelné zdroje.

Klimatické změny vyžadují modernizaci

Podle odborníků se bude riziko výpadků v souvislosti se změnou klimatu dále stupňovat. Na počasí v Evropě má vliv i jev El Niño, který sice působí nepřímo, ale prokazatelně přispívá k teplejším výkyvům. Naposledy se výrazně podílel na historicky druhé nejteplejší zimě v Česku na přelomu let 2015 a 2016.

„Energetická infrastruktura není stavěná na teploty přesahující 35 stupňů Celsia, které se ve střední Evropě dříve nevyskytovaly,“ upozorňuje Palaščák.

Jedinou cestou, jak předejít energetickému kolapsu, je podle expertů urychlená modernizace distribučních sítí. Sítě musí být nově navrženy tak, aby odolaly fyzickému namáhání materiálů v horku a dokázaly efektivně regulovat nárazové špičky ve spotřebě, které se v letních měsících stávají novým standardem.