Evropská komise iniciovala podpis historicky první tripartitní dohody, která se zaměřuje na kritický nedostatek kapacit pro ukládání energie. Cílem tohoto partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem je vybudovat v letech 2026 až 2028 přibližně 45 GW nových úložišť. Tento krok má zajistit stabilitu energetické sítě při rostoucím podílu obnovitelných zdrojů a přispět k nižším cenám elektřiny pro koncové spotřebitele.
Plán počítá s tím, že roční tempo instalací se zvýší o nejméně 20 procent ve srovnání s rokem 2025, kdy bylo zprovozněno zhruba 12 GW kapacit. Celková potřeba EU se přitom do konce této dekády odhaduje na 200 GW, zatímco na počátku roku 2026 dosahovala celková kapacita pouze 55 GW. Skladování energie má také výrazně snížit závislost na zemním plynu tím, že pokryje zhruba desetinu poptávky ve špičkách.
Klíčové cíle pro průmysl a investory
Dohoda definuje konkrétní parametry pro komerční a průmyslový sektor, které mají posílit evropskou konkurenceschopnost. Mezi hlavní body patří:
- Navýšení objemu PPA smluv (o nákupu energie) s využitím úložišť z 1,5 GW na 4,5 GW.
- Zvýšení kapacity průmyslových tepelných úložišť na trojnásobek, tedy na 1,5 GWh.
- Růst podílu úložišť budovaných přímo u obnovitelných zdrojů z 5 na 20 procent.
- Navýšení kapacity bateriových instalací z 9 GWh na 24 GWh.
Spolupráce napříč sektory
K dohodě se připojili ministři energetiky členských států, developeři, finanční instituce i zástupci energeticky náročného průmyslu. Podle eurokomisaře pro energetiku a bydlení Dana Jørgensena je skladování energie chybějícím článkem v přechodu na čistou energetiku.
„Navrhujeme inovativní model, který spojuje průmysl a veřejný sektor. Tento typ spolupráce v klíčových strategických odvětvích je zásadní pro zajištění čistší a cenově dostupnější energie a pro zvýšení naší konkurenceschopnosti a hospodářské odolnosti,“ uvedl Dan Jørgensen.
Aby bylo možné cílů dosáhnout, musí členské státy odstranit administrativní bariéry a předložit národní plány pro budování úložišť. Dosud se k tomu přihlásilo 22 zemí EU, jejichž stávající závazky pokrývají zhruba 30 až 35 GW z plánované kapacity. Evropská investiční banka (EIB) v souvislosti s tím již začala posuzovat možnosti, jak posílit finanční podporu pro tyto projekty.

