Evropský průmysl stojí na prahu důležité změny v pravidlech pro vypouštění emisí. Členské státy Evropské unie a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o úpravě systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Klíčovým bodem je transformace takzvané rezervy tržní stability (MSR), která má za úkol krotit divoké cenové výkyvy a zajistit, aby trh nebyl zaplaven nadbytečnými povolenkami.
Původní dubnový návrh Evropské komise doznal v rámci vyjednávání podstatných změn. Zatímco Komise chtěla zcela zastavit mechanismus, který povolenky při jejich nadbytku v rezervě definitivně ruší, vyjednavači Rady a Parlamentu zvolili kompromisní cestu. Mechanismus zneplatňování zůstane zachován, ale výrazně se posune jeho hranice. Cílem je vytvořit větší polštář, který by v budoucnu zabránil kritickému nedostatku povolenek na trhu.
Hranice pro definitivní rušení přebytečných povolenek v rezervě se zvýší ze současných 400 milionů na 700 milionů kusů.
Nová pravidla pro stabilitu trhu
Rezerva tržní stability funguje jako regulační ventil: při přebytku povolenek jejich nabídku snižuje, a pokud je jich naopak nedostatek, uvolňuje je zpět do oběhu. Podle vyjádření Rady EU mají nová pravidla posílit schopnost rezervy zasahovat prostřednictvím budoucího uvolňování povolenek, což má evropský průmysl ochránit před extrémními cenovými výkyvy. Zároveň systém vyšle signál trhu a zachová pojistky proti nadměrnému přebytku.
Komise svůj původní tlak na úplné zrušení mechanismu zneplatňování zdůvodňovala obavami, že pokud by se všechny povolenky nad hranicí 400 milionů dál rušily, mohlo by jich v budoucnu zbývat příliš málo. To by nevyhnutelně vedlo k prudkému růstu cen a neúměrně vysokým nákladům pro průmyslové podniky. Nově dohodnutá hranice 700 milionů povolenek má zajistit, že v rezervě zbude dostatečná zásoba pro případné krizové situace.
Dosavadní vývoj mechanismu zneplatňování povolenek od roku 2023:
- Tři miliardy povolenek — celkový objem, který byl od spuštění mechanismu v roce 2023 stažen z trhu.
- Obnova rovnováhy — stažení povolenek pomohlo vyřešit historický přebytek v systému ETS.
- Stabilizace cen — mechanismus MSR aktivně snižuje nabídku při přebytku a uvolňuje ji při nedostatku.
Dopady na českou ekonomiku a energetiku
Změna systému je sledována zejména v zemích s vysokým podílem průmyslu a specifickou energetickou strukturou. O úpravu emisních povolenek dlouhodobě žádá například český premiér Andrej Babiš, ale i vlády Polska či Itálie. Ačkoliv agentura Reuters uvedla, že systém ETS není hlavní příčinou současného růstu cen energií, jeho vliv na konečné účty za elektřinu je nezanedbatelný.
Náklady na emisní povolenky v České republice tvoří v průměru 20 procent celkového účtu za elektřinu.
Rozdíly mezi jednotlivými státy jsou v tomto ohledu značné. Zatímco evropský průměr nákladů na ETS činí 11 procent z účtu za elektřinu, v Polsku tento podíl dosahuje až 24 procent. Podobně vysoké zatížení jako Česko vykazuje také Itálie. Právě proto tyto státy tlačí na mechanismy, které by zmírnily dopady systému na ceny elektřiny a zvýšily předvídatelnost celého trhu.
Budoucnost systému ETS pro příští dekádu
Aktuální dohoda o rezervě MSR je však pouze částí širší mozaiky. Evropská komise již v červenci představila celkovou revizi systému ETS 1, která se dívá za horizont roku 2030. V rámci těchto diskusí se řeší například bezplatné přidělování povolenek, které by mělo být nově více propojeno s konkrétními investicemi firem do dekarbonizace výroby.
„Tato dohoda je prvním krokem k budování systému ETS pro příští desetiletí. Dokazuje, že ambiciózní klimatická politika a konkurenceschopnost průmyslu mohou a měly by jít stejným směrem,“
Kromě stávajícího systému pro průmysl a energetiku se připravuje i zcela nový systém ETS 2. Ten se má po ročním odkladu naplno rozběhnout v roce 2028 a jeho působnost se rozšíří na silniční dopravu a vytápění budov. Firmy budou muset nakupovat povolenky za každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého, což má motivovat k rychlejšímu přechodu na ekologičtější technologie.
Další kroky v legislativním procesu a rozšiřování systému:
- Formální schválení — předběžnou dohodu musí potvrdit Evropský parlament i členské státy EU.
- Revize ETS 1 — jednání v Evropském parlamentu o celkové reformě po roce 2030 teprve začala.
- Start ETS 2 — nový systém pro dopravu a vytápění budov je naplánován na rok 2028.
- Bezplatné povolenky — po roce 2030 mají být podmíněny investicemi do ekologizace.
Aktuálně dohodnutý kompromis o hranici 700 milionů povolenek tak představuje stabilitu v nejisté době. Zda tato úprava skutečně postačí k ochraně průmyslu před cenovými šoky, ukáže až praxe v nadcházejících letech. Otevřenou otázkou zůstává, jak se k širší revizi ETS postaví nově zvolený Evropský parlament a jaké konkrétní podmínky pro dekarbonizaci nakonec stanoví.