Rozvoj umělé inteligence (AI) přináší kromě technologického pokroku také nečekaně vysokou zátěž pro planetární ekosystém. Institut OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví ve své nejnovější zprávě varuje, že provoz datových center už nyní svou energetickou náročností soupeří s největšími ekonomikami světa. Současný model fungování technologií je podle odborníků dlouhodobě neudržitelný, pokud nedojde k zásadní změně v efektivitě využívání zdrojů.

Podle expertních odhadů spotřebovala datová centra v roce 2025 celkem 448 terawatthodin (TWh) elektřiny. Pro srovnání, pokud by tato odvětví tvořila samostatný stát, jednalo by se o 11. největší spotřebitel na světě. Česká republika v téměř stejném období vykázala čistou spotřebu pouhých 59,3 TWh. Predikce do konce desetiletí jsou ještě ambicióznější a počítají s nárůstem spotřeby energií pro potřeby AI až na 945 TWh ročně do roku 2030.

Tisíce miliard litrů vody a zábor půdy

Uhlíková stopa je však jen vrcholkem ledovce. S rozšiřováním infrastruktury se dramaticky zvyšují nároky na chlazení a prostor. Prognóza OSN pro rok 2030 uvádí, že technologický sektor bude vyžadovat 9,3 bilionu litrů vody a zabere plochu o rozloze 14 500 kilometrů čtverečních půdy.

  • Spotřeba vody pro AI se vyrovná roční potřebě 1,3 miliardy lidí v subsaharské Africe.
  • Roční objem elektronického odpadu dosáhne 2,5 milionu tun, což odpovídá váze 250 Eiffelových věží.
  • Provoz systému ChatGPT vyžaduje kompenzaci emisí ve výši 2,6 milionu vysazených stromů.

Autoři analýzy upozorňují, že pouhé zaměření na snižování emisí může být kontraproduktivní. Pokud se energetický mix přesune směrem k bioenergii, uhlíková stopa sice klesne o 70 %, ovšem nároky na vodu vzrostou třicetinásobně a půdní stopa se zvýší dokonce stonásobně. Tato vzájemná závislost zdrojů je dosud v diskusích o digitalizaci často přehlížena.

Globální nerovnost a toxický odpad

Další rozměr problému představuje geografická koncentrace. Ačkoliv se mluví o globální technologii, infrastruktura je fyzicky umístěna pouze ve 32 zemích. Plných 90 % kapacity pro AI ovládají Spojené státy a Čína. Zbytek světa sice k výpočetnímu výkonu nemá přímý přístup, ale nese environmentální rizika spojená s těžbou surovin a následnou likvidací hardwaru.

„Máme úzké okno na to, abychom zajistili, že se páteř technologické revoluce naší doby vyvíjí v rámci planetárních omezení,“ uvedl k závěrům zprávy Kaveh Madani, ředitel Institutu OSN.

Bez zavedení efektivní recyklace hrozí světu masivní kontaminace životního prostředí olovem, kadmiem a rtutí. Pokud se nepodaří najít technologické postupy šetrnější k přírodním zdrojům, může se podle OSN ekologická cena za rozvoj umělé inteligence stát v blízké budoucnosti neúnosnou pro velké části planety.