V Brně byla 2. listopadu 2026 zveřejněna aktuální data, která potvrzují zásadní proměnu evropských i tuzemských silnic. Během prvních devíti měsíců roku 2026 vykázal trh s elektrickými užitkovými vozidly v Evropské unii strmý nárůst, přičemž největší dynamiku lze pozorovat u těžké techniky. Registrace elektrických nákladních aut vzrostly meziročně o téměř 50 %, což signalizuje, že bezemisní pohony přestávají být výsadou pouze osobních automobilů a začínají dominovat i v logistice.
V České republice byl tento trend podpořen i značným zájmem o státní podporu. Dopravci podali celkem 128 projektů v souhrnné hodnotě 358,5 milionu korun. Tato poptávka se soustředila na dotační výzvu Modernizačního fondu s označením TRANSCom, která se zaměřila na pořízení elektrických vozidel i na budování neveřejné dobíjecí infrastruktury. Ačkoliv byl zájem vysoký, podmínky se v průběhu podzimu dramaticky změnily.
Registrace nových elektrických nákladních vozidel v EU vzrostly za první tři čtvrtletí roku 2026 o rekordních 49,8 procenta.
Evropský trh táhnou elektrické dodávky a autobusy
Celková čísla za Evropskou unii ukazují, že elektrifikace postupuje napříč všemi sledovanými kategoriemi. U lehkých užitkových vozidel (LUV), tedy dodávek, bylo v období leden až září 2026 registrováno celkem 151 691 elektromobilů. To představuje nárůst o 38,2 % a tržní podíl ve výši 14,1 %. Naopak klasické naftové dodávky zaznamenaly pokles o 4,3 %, i když si se 78,1 % stále udržují většinu trhu.
V segmentu nákladních vozidel (kategorie N2 a N3) dosáhl počet registrací 12 873 kusů. Nejsilnějšími trhy v této kategorii jsou Německo, Nizozemsko a Francie, které dohromady tvoří 74 % všech registrací elektrických nákladních aut v EU. Ještě výraznější je podíl čistého pohonu u autobusů, kde elektrobusy tvoří již 26,4 % trhu s 8 633 nově dodanými vozidly.
Žebříček zemí s nejvyšším podílem elektrických užitkových vozů (Q1–Q3 2026):
- Nizozemsko — absolutní lídr u dodávek s podílem 84,3 % a u nákladních vozů s 20,2 %.
- Dánsko — vykazuje 43,8% podíl u dodávek a 64 % u elektrobusů.
- Švédsko — drží 32,2 % trhu elektrických dodávek a 18,4 % u nákladních vozidel.
- Rumunsko — dominuje v elektrifikaci autobusů s tržním podílem 81,9 %.
České prvenství v regionu V4
V rámci Visegrádské čtyřky si Česká republika vede velmi dobře zejména v kategorii nákladních vozidel. S podílem 1,3 % je na prvním místě před Maďarskem (0,8 %) a Polskem (0,7 %). V Česku bylo za prvních devět měsíců registrováno 96 nových elektrických nákladních aut, přičemž celkový trh v tomto segmentu vyrostl o 10,2 % na 7 242 vozů.
U lehkých užitkových vozidel je situace v regionu odlišná. Zde vede Maďarsko (13,3 %), následované Českem s podílem 10,9 %. V absolutních číslech to v tuzemsku znamená 1 748 nových elektrických dodávek. Aktuálně je tak na českých silnicích v provozu více než 5,4 tisíce bateriových lehkých užitkových elektromobilů. Nejvíce jich brázdí ulice Prahy, kde je registrováno 1 840 těchto vozů.
Čeští dopravci do konce října podali 128 projektů na podporu elektromobility v celkové hodnotě 358,5 milionu korun.
V segmentu autobusů pak trh v Česku vzrostl o 24,4 % na 740 kusů. Z toho elektrické verze tvořily 49 vozidel (46 bateriových a 3 plug-in hybridy), což odpovídá podílu 6,6 %. Celkově je v Česku v provozu 295 elektrobusů, největší počet (60) jich jezdí v Moravskoslezském kraji.
Změny v dotacích a budování infrastruktury
Klíčovým momentem pro české dopravce byl říjen 2026, kdy došlo k nečekaným úpravám ve výzvě TRANSCom č. 2/2025. Původní alokace 960 milionů korun byla snížena na 400 milionů korun a termín pro podávání žádostí byl zkrácen z konce listopadu na 28. říjen. K 27. říjnu již objem podaných projektů dosahoval téměř celé nové hranice alokace.
„Elektrické dodávky si na českém trhu postupně nacházejí stále výraznější místo. Za prvních devět měsíců letošního roku jich bylo registrováno 1 748, což představuje meziroční nárůst o 75 %. Zatímco loni tvořily 6,9 % nových registrací lehkých užitkových vozidel, letos už jejich podíl dosáhl 10,9 %. Nejde tedy jen o růst absolutních počtů, ale také o posilování jejich postavení v celém segmentu,“
Ministerstvo dopravy však obratem reagovalo vyhlášením nové výzvy č. 47 v rámci Operačního programu Doprava. Ta se tentokrát nezaměřuje na samotná vozidla, ale na výstavbu rychlodobíjecí infrastruktury určené výhradně pro nákladní automobily. Pro žadatele je připraveno 650 milionů korun z Fondu soudržnosti.
Podmínky nové dotační výzvy pro dobíjecí stanice:
- Výše podpory — žadatelé mohou získat až 80 % způsobilých výdajů na projekt.
- Lokalita výstavby — dobíjecí parky musí vznikat podél hlavní sítě TEN-T nebo v městských uzlech.
- Parkovací plochy — podpora se vztahuje i na zabezpečené a chráněné parkovací plochy.
- Termín příjmu — podávání žádostí bude zahájeno 16. listopadu 2026 a skončí 29. ledna 2027.
Pohled do budoucna a nejzastoupenější značky
I přes rychlý růst registrací odborníci upozorňují, že pro plošné rozšíření bezemisní dopravy bude zásadní předvídatelnost legislativy a ekonomická dostupnost technologií. Elektrifikace nákladní dopravy je totiž stále na začátku a vyžaduje specifickou infrastrukturu. Podle dat webu cistadoprava.cz jsou v současnosti v Česku u nákladních vozů nejúspěšnější značky Mercedes-Benz (106 vozů), Toyota (46) a Ford (36).
U lehkých užitkových vozů dominuje Toyota s 952 registrovanými vozidly, následovaná Mercedesem a Fordem. U autobusů drží prvenství tuzemský výrobce SOR se 133 vozidly v provozu, na dalších místech jsou Škoda a Solaris. S plánovaným spuštěním nové výzvy na infrastrukturu v polovině listopadu se očekává, že bariéry pro provoz těchto vozidel budou dále klesat.