Na hladinách českých řek a v útrobách masivních přehradních hrází probíhá tichá technologická revoluce. Skupina ČEZ v uplynulých letech investovala více než 5 miliard korun do modernizace svých vodních zdrojů, aby dokázaly čelit stále častějším suchým obdobím a méně vodnatým rokům. Nová technika, od oběžných kol turbín s upravenou geometrií až po citlivé řídicí systémy, umožňuje výrobu elektřiny i v situacích, kdy by starší stroje musely být z důvodu nízkého stavu vody odstaveny.

Rozsáhlá obnova se dosud dotkla přes 20 elektráren a více než 40 jednotlivých soustrojí. Výsledkem je nejen prodloužení životnosti těchto klíčových zdrojů o další desítky let, ale také výrazné zvýšení jejich efektivity. U velkých elektráren vzrostla účinnost o 4 až 5 %, zatímco u malých vodních elektráren dosahuje zlepšení až 10 %. Česká energetika tak má k dispozici zdroje v optimální kondici, které loni dodaly do sítě přibližně 1,8 TWh bezemisní elektřiny, což odpovídá spotřebě více než půl milionu domácností.

Modernizovaný výkon vodních elektráren ČEZ přesáhl 1 500 MW, což odpovídá třem čtvrtinám výkonu Temelína nebo Dukovan.

Efektivita v čase klimatických změn

Hlavním motorem miliardových investic je potřeba adaptace na proměnu energetického sektoru i klimatické výzvy. Vodní elektrárny hrají nezastupitelnou roli při stabilizaci přenosové soustavy, jelikož dokážou najet na plný výkon během několika desítek vteřin. Modernizace se přitom ukazuje jako efektivnější cesta než budování zcela nových kapacit. Je rychlejší a levnější variantou, která maximálně využívá stávající infrastrukturu vybudovanou v různých etapách 20. století.

Konkrétní úpravy zahrnují výměnu nebo opravu klíčových technologických celků. Inženýři se zaměřují především na generátory a geometrii oběžných kol turbín, kde využívají nejnovější vědeckotechnické poznatky. Díky tomu elektrárny vyrobí stejné množství energie z menšího objemu vody, což je v suchých měsících kritický parametr pro udržení spolehlivosti a hospodárnosti provozu.

Dosavadní nejvýznamnější investice do modernizace vybraných elektráren:

  • PVE Dlouhé stráně — Investice ve výši 800 milionů korun do výkonu 2 x 325 MW.
  • VE Slapy — Modernizace za 600 milionů korun u soustrojí o výkonu 3 x 52,8 MW.
  • VE Lipno — Obnova za 490 milionů korun zaměřená na výkon 2 x 69,5 MW.
  • VE Kamýk — Investice 450 milionů korun do čtyř desetimegawattových strojů.

Od Orlíku po Střekov: Co čeká českou vodu

Přestože má ČEZ za sebou modernizaci velkých děl jako Vrané nad Vltavou nebo menších provozů v Hradci Králové, Lese Království a Pardubicích, práce na řekách nekončí. Aktuálně probíhají opravy na malých vodních elektrárnách Kořensko a Lipno II. Největší milníky však teprve přicházejí a budou vyžadovat další značné prostředky.

Chystaná modernizace Orlíku vyjde na 8 miliard korun a polovinu zdroje přebuduje na přečerpávací elektrárnu.

Projekt na Orlíku je v rámci českého vodního hospodářství unikátní. Změna poloviny kapacity na přečerpávací provoz umožní elektrárně ukládat velké objemy přebytečné elektřiny a využívat je v době špiček. Kromě Orlíku se v budoucích letech počítá s kompletní obnovou soustrojí na přečerpávací elektrárně Dalešice, vltavských Štěchovicích a také na labském Střekově.

Dopady na stabilitu sítě a životnost

Díky investicím jsou dnes zdroje schopné plnit přísnější nároky na bezpečnost a spolehlivost. Prodloužení životnosti o desítky let zajišťuje, že vodní energetika zůstane pilířem české bezemisní výroby i v polovině 21. století. Schopnost pracovat s menším průtokem vody znamená menší riziko odstávek v letních měsících, což přímo přispívá k energetické bezpečnosti státu.

Budoucí vývoj se bude soustředit na zhodnocení získaného know-how z předchozích let. Modernizace na Orlíku a dalších chystaných lokalitách má zajistit, aby vodní toky zůstaly efektivně využívány i v podmínkách měnícího se klimatu. Přesné termíny dokončení všech plánovaných etap obnovy u elektráren Štěchovice či Střekov budou upřesněny v rámci následných fází projektové přípravy.