Česká energetika se stále výrazněji opírá o zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). V průběhu roku 2024 zpracovaly čtyři hlavní tuzemské spalovny v Praze-Malešicích, Brně, Liberci a Chotíkově rekordních 830 tisíc tun komunálního odpadu. Z tohoto objemu bylo vyprodukováno 261 GWh elektřiny a 2,8 PJ tepla pro centrální zásobování, přičemž největší závod v Malešicích navýšil svou povolenou kapacitu na 480 tisíc tun ročně.

Stavební rozmach a nové projekty

Současná infrastruktura se v nejbližších letech dočká masivního rozšíření. V srpnu 2024 již odstartovala stavba zařízení v Komořanech u Mostu, které by mělo ročně pojmout až 150 tisíc tun odpadu. Velké ambice má také společnost ČEZ, která disponuje stavebním povolením pro areál v Mělníku. Ten by měl s kapacitou 320 tisíc tun a příkonem 110 MWt zahájit zkušební provoz na přelomu let 2027 a 2028. Další investiční záměry se připravují v následujících lokalitách:

  • Planá nad Lužnicí a Písek
  • Vráto u Českých Budějovic
  • Opatovice nad Labem
  • Brno (rozšíření stávajícího provozu o třetí kotel)

Vysoké náklady a rizika recyklace

Navzdory technologickému přínosu čelí projekty kritice kvůli ekonomické náročnosti. Podle ekologické organizace Arnika jsou investiční náklady v Česku jedny z nejvyšších na světě a dosahují přibližně 1 000 eur za instalovanou tunu roční kapacity. Například u spalovny na 100 tisíc tun to představuje výdaje kolem 2,5 miliardy korun. Provoz je navíc často podmíněn finanční podporou z Modernizačního fondu.

„Cena za spálení jedné tuny odpadu se v tuzemsku pohybuje mezi 800 a 1 500 korunami, přičemž mnoho projektů zůstává závislých na externích dotacích,“ uvádí ve své analýze Arnika.

Další výzvou je paradoxně tlak na vyšší míru třídění. Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) upozorňuje, že pokud stát dosáhne 85% míry vytřídění komunálního odpadu, zbylá hmota určená pro ZEVO ztratí podstatnou část spalitelných složek. To může vést k poklesu výhřevnosti a ohrožení stability provozu těchto nákladných zařízení. Jako alternativa se proto nabízí využití tuhých alternativních paliv (TAP) v teplárnách, což je však limitováno legislativou omezující výkon nad 20 MW.

Deficit v likvidaci nebezpečných látek

Kromě běžného komunálního odpadu řeší státní správa také nedostatek kapacit pro nebezpečné materiály. Aktuálně je v provozu 21 specializovaných spaloven, které ročně zpracují 104 tisíc tun odpadu. Podle aktuálního Plánu odpadového hospodářství však v systému chybí kapacita pro dalších 45 tisíc tun. Částečným řešením by mohla být plánovaná spalovna u Litvínova, která počítá s ročním objemem 50 tisíc tun nebezpečného odpadu.