V útrobách českých jaderných elektráren se dnes běžně potkávají technologie, které ještě před deseti lety patřily do oblasti sci-fi. 3D tiskárny zde vyrábějí kovové náhradní díly, robotické systémy kontrolují sváry a umělá inteligence pomáhá operátorům s optimalizací pomocných systémů. Tato technologická transformace není jen snahou o modernizaci, ale klíčovým předpokladem pro zásadní strategický cíl: udržet Dukovany a Temelín v provozu po dobu 80 let.

Energetická společnost ČEZ oznámila ambiciózní záměr prodloužit životnost svých stávajících jaderných bloků na dvojnásobek původně projektované doby. Tento krok reaguje na očekávaný růst poptávky po elektřině v souvislosti s elektrifikací dopravy, modernizací průmyslu a rozvojem datových center. V situaci, kdy dochází k útlumu uhelných elektráren, se stabilní bezemisní zdroje stávají pro energetickou bezpečnost státu kriticky důležitými.

Společnost ČEZ plánuje provozovat jaderné elektrárny Dukovany a Temelín až 80 let díky investicím 12 miliard korun ročně.

Miliardové investice do bezpečnosti

Dosažení osmdesátileté hranice provozu vyžaduje kontinuální péči o technický stav zařízení. ČEZ v průměru počítá s každoroční investicí do obou elektráren ve výši 10–12 miliard korun. Tyto prostředky směřují do širokého spektra oblastí, od obnovy technologických celků až po posilování bezpečnostních prvků.

Investiční priority jaderné divize zahrnují zejména:

  • Modernizace řídicích systémů — výměna a inovace digitálních mozků elektráren.
  • Diagnostika a měření — zavádění špičkových ultrazvukových metod a digitálních rentgenů.
  • Jaderné palivo — náklady spojené s vývojem a pořízením efektivnějšího paliva.
  • Zvyšování výkonu — díky předchozím modernizacím se již podařilo navýšit výkon o 500 MW.

Kromě bezpečnosti hraje roli také efektivita. Dukovany i Temelín již přešly nebo dokončují přechod na prodloužené palivové kampaně. V Dukovanech trvá provoz mezi odstávkami 14 měsíců, v Temelíně se tento cyklus prodlužuje na 16 měsíců. Tento režim umožňuje efektivnější využití paliva a zvyšuje celkovou stabilitu výroby.

Digitalizace jako nástroj podpory odborníků

Jedním z nejvýraznějších pilířů dlouhodobého provozu je totální digitalizace. Elektrárny dnes disponují detailními digitálními modely klíčových systémů i stavebních objektů. To umožňuje inženýrům sledovat stav zařízení v reálném čase a s naprostou přesností plánovat údržbu či budoucí modernizační zásahy.

Ročně se díky provozu českých jaderných elektráren nevypustí do ovzduší přibližně 20 milionů tun oxidu uhličitého.

Digitalizace pronikla i do běžné administrativy a provozní dokumentace, kde byl v podstatě úplně odstraněn papír. Přestože umělá inteligence vyhodnocuje provozní data a výsledky kontrol s rychlostí, které člověk nemůže konkurovat, lidský faktor zůstává i nadále tím nejdůležitějším článkem celého řetězce.

„Bez přehánění patříme v digitalizaci mezi světovou špičku. Máme detailní digitální modely klíčových technologických systémů i stavebních objektů. Takže můžeme přesně plánovat údržbu, modernizace, nebo sledovat stav zařízení v reálném čase. V podstatě jsme úplně odstranili papír. Na druhou stranu ale neměníme princip, že konečné rozhodnutí a odpovědnost nese kvalifikovaný odborník. Nové technologie jsou nástrojem podpory lidí, nikoli jejich náhrada,“

Miroslav Choura, exekutivní manažer IT jaderné divize

Nové metody oprav a 3D tisk

V oblasti údržby se prosazují inovativní postupy, jako je metoda Cold Spray pro renovace materiálů nebo laserové čištění a svařování. Tyto technologie dovolují prodloužit životnost i u komponent, které by dříve musely být kompletně vyměněny. Zvláštní pozornost je věnována 3D tisku, který řeší problém s dostupností náhradních dílů.

Díky vlastní výrobě kovových součástí přímo v areálu elektrárny může ČEZ pružně reagovat na potřebu výměny komponent, které se již na volném trhu běžně nevyskytují. Tato technologická soběstačnost a know-how navíc nezůstává uzavřeno za plotem elektráren. České firmy, které se na vývoji těchto řešení podílejí, je následně uplatňují i v dalších průmyslových odvětvích a při zahraničních projektech.

Od začátku roku 2026 vyrobily Dukovany a Temelín celkem 19,5 terawatthodin elektřiny. Práce na modernizaci však nekončí – první blok temelínské elektrárny by měl přechod na osmnáctiměsíční palivovou kampaň završit letos na podzim, čímž se uzavře další fáze přípravy na provoz v horizontu roku 2060 a dále.