Transformace české energetiky a postupný odklon od uhlí představují pro tuzemský průmysl zásadní technickou i ekonomickou výzvu. Během diskuse u kulatého stolu odborného portálu TZB-info na toto téma debatovali zástupci klíčových hráčů na trhu. Jiří Šimek, jednatel společnosti innogy Energo, zdůraznil, že modernizace teplárenských provozů se již nyní zaměřuje na instalaci efektivních kogeneračních jednotek, které nacházejí uplatnění nejen v teplárnách, ale také ve školách či průmyslových podnicích.

Podle aktuálních predikcí čeká český energetický sektor v nejbližších letech dynamický rozvoj. Do roku 2030 by měly vzniknout nové kapacity, které pomohou stabilizovat přenosovou soustavu a zajistí plynulé dodávky energií i v době výpadků nestálých obnovitelných zdrojů.

Klíčové trendy v teplárenství

  • V tuzemském teplárenství vznikne do roku 2030 přibližně 3 GW nového výkonu v kogeneraci.
  • Roste tlak na technologie schopné rychle vykrývat spotřební špičky.
  • Nezbytný bude rozvoj kapacit pro dlouhodobou akumulaci energie přesahující rámec jednoho dne.

Debata se dotkla také limitů současných technologií pro ukládání energie. Zatímco bateriová úložiště jsou efektivní pro vykrývání krátkodobých denních výkyvů, pro sezonní akumulaci zůstává klíčová stávající plynárenská infrastruktura.

„Pokud potřebujeme přesunout velké objemy energie z léta na zimu, spolehlivé řešení v současnosti nabízejí pouze existující zásobníky plynu,“
uvedl Jiří Šimek s tím, že česká plynárenská síť má před sebou dlouhou budoucnost.

Budoucnost patří biometanu

Výraznou roli v procesu dekarbonizace by měl sehrát biometan a další obnovitelné plyny. Oproti klasickým bioplynovým stanicím, které vyrábějí elektřinu i v dobách přebytků ze solárních elektráren, nabízí biometan výhodu snadné skladovatelnosti. Lze jej vtláčet do distribuční sítě a využít v okamžiku nejvyšší tržní poptávky.

Podle odborníků bude tento plyn klíčový nejen pro ekologizaci nákladní dopravy, ale i pro transformaci teplárenství. Právě biometan dokáže efektivně řešit problematiku tepla, které v tradičních bioplynových stanicích často končí bez užitku v atmosféře. Stává se tak pilířem, na kterém bude stát bezpečná a udržitelná energetika příštích desetiletí.