Čísla, která berou dech
Globální spotřeba elektřiny datovými centry by měla do roku 2030 dosáhnout přibližně 945 terawatthodin (TWh) — to je více než současná roční spotřeba celého Japonska. V roce 2024 to přitom bylo 415 TWh, tedy zhruba 2 % celkové světové spotřeby elektřiny.
Některá z největších plánovaných datových center potřebují stejně energie jako pět milionů domácností. A to není teorie — Amazon, Microsoft a Google právě taková centra staví.
Kapacita datových center čistě pro AI má růst průměrným ročním tempem 40,5 % do roku 2027. Spotřeba energie v nich má stoupat o 44,7 % ročně.
Paradox zelené revoluce
Světová energetika prochází přelomem. Solární panely se do šesti let stanou největším zdrojem elektřiny. Italské a španělské solární farmy přestávají být ziskové, protože ve slunečné poledne je elektřiny tolik, že je skoro zadarmo. Evropa šetří miliardy. Jenže tady narážíme na zásadní rozpor:
Nikde nesvítí slunce 24 hodin denně, zatímco datová centra elektřinu celý den potřebují. Větrné a solární elektrárny jsou v místech, kde datová centra nejsou a nebudou.
Datové centrum nemůže čekat na to, až se vyčasí. Každá vteřina výpadku znamená ztráty v milionech dolarů. Proto serverovny vyžadují tzv. základní zátěž — proud, který teče nepřetržitě, bez ohledu na počasí. A právě to je místo, kde fosilní paliva zatím stále hrají klíčovou roli.
Příběh z Kentucky: uhelné elektrárny, které měly umřít
V pásu mezi státy Kentucky a Severní Dakota mělo do roku 2028 skončit výrobu asi dvacet uhelných elektráren. Jejich provozovatelé jejich konec odsunuli na neurčito — právě kvůli rostoucí poptávce datových center.
To je skutečný příběh, ne hypotetický scénář. Elektrárny, které klimatické plány odsoudily k odchodu, dostaly prodloužení životnosti díky AI boomu. Vedení těchto provozů to otevřeně přiznává: bez masivní poptávky od datových center by jejich provozy ekonomicky nedávaly smysl.
Irsko: třetina elektřiny pro servery
Datová centra v Irsku, kde mají svá evropská sídla Google, Meta nebo Microsoft, v roce 2026 spolykají asi třetinu irské spotřeby elektřiny.
To vedlo k paradoxní situaci: Irské úřady zamítly povolení pro nové projekty v Dublinu provozovatelům Vantage, EdgeConneX a Equinix. Malá ostrovní ekonomika prostě nestačí zásobit bezedný hlad serveroven. Irsko tak de facto přestalo přijímat nová datová centra — a stalo se varovným symbolem pro zbytek Evropy.
Ropní giganti přicházejí ke stolu
Zatímco tech firmy mluví o zelené energetice, realita je často jiná. Do závodu o zásobování datových center se připojili i ropní giganti jako Exxon Mobil nebo Chevron — s úmyslem zapojení zemního plynu, nikoliv obnovitelných zdrojů. Slibují sice technologie zachytávání uhlíku, ale ty jsou zatím spíše v experimentální fázi.
Ve Spojených státech budou do roku 2030 datová centra potřebovat více elektřiny než výroba veškerého energeticky náročného zboží dohromady — hliníku, oceli, cementu a chemikálií. Plyn tam dnes pokrývá 40 procent poptávky datových center po elektřině a je pravděpodobné, že zůstane zdrojem i pro většinu rozšiřovaných kapacit do roku 2030.
Emise: čísla, která EU zatím přehlíží
Pokud se k pokrytí energetických požadavků nových datových center v EU použijí fosilní paliva, roční emise by mohly vzrůst z 5 milionů tun CO₂ v roce 2025 na zhruba 39 milionů tun v roce 2030.
To je nárůst osminásobný za pouhých pět let — v době, kdy celá Evropa drtí emise z průmyslu, dopravy a vytápění.
Techgiganti a jejich sázka na jádro
Největší hráči si jsou problému vědomi a hledají výhody mimo síť. Google oznámil partnerství s firmou Kairos Power vyvíjející malé modulární reaktory (SMR). Amazon plánuje přinést do USA více než pět gigawattů nové jaderné energie do roku 2039.
Microsoft uzavřel s Helionem první smlouvu na dodávku elektřiny z fúzní elektrárny, která má být v provozu do roku 2028 s výkonem 50 MW nebo více.
Jenže tady je háček: SMR reaktory jsou zatím spíše objednávky než realita. Výstavba trvá dekádu. Do té doby musí servery jet — a jet bez přestávky.
Voda: skrytá cena AI
Energetika je přitom jen část problému. The Guardian varuje před hrozícím nedostatkem vody, jejíž zvýšená spotřeba pro chlazení datových center ohrožuje místní zemědělství a zásobování obyvatel. Datová centra se chladí vodou v obrovském měřítku — a v oblastech s nízkými srážkami to vytváří napětí s místními komunitami.
Co z toho plyne?
Fosilní paliva hned tak nezmizí. Zatímco uhlí bude na ústupu, zemní plyn si udrží zásadní roli i po roce 2050. Ne proto, že bychom nechtěli jinak — ale proto, že digitální infrastruktura, na které závisí celá moderní ekonomika, potřebuje garanci nepřerušené dodávky energie, kterou zatím obnovitelné zdroje samy o sobě nedokážou poskytnout.
Jinými slovy: vaše AI asistentka, streamovaný film, cloud záloha fotek — to vše drží při životě elektrárny, které jsme se chystali zavřít.
Zelená revoluce probíhá. Ale digitální revoluce ji dohání zezadu a tahá ji zpátky.

